Jindřini rodiče se před časem rozvedli, protože už spolu nedokázali žít. Maminka později podlehla rakovině. To už otec žil po boku Zdeňky, která mu zakazovala kontakt s rodinou. Teď se ukázalo, že Zdeňka chodí Jindřině matce na hrob. A to je věc, která jí nesmírně vadí.
Když se naši před pěti lety rozvedli, bylo to smutné období. Mamka později onemocněla a zemřela. Táta si našel novou přítelkyni Zdeňku (63). Nepadly jsme si do oka, ale i tak jsem ji chtěla respektovat. Jenže ať se snažím sebevíc, vůbec to nejde. Štve mě totiž, že chodí mamince na hrob.
Mamka po rozvodu onemocněla
Myslím, že jsme tehdy všichni tušili, že manželství mých rodičů se žene do záhuby. Ty jejich věčné rozpory a hádky, ty nikomu neunikly. Táta si tajně na mámu stěžoval. A platilo to i obráceně. Už doma neměli jediné dítě a nemuseli být spolu. A to se jim stalo osudným. Když před pěti lety oznamovali rozvod, nikoho z nás to nepřekvapilo.
Rozvod, až na pár peprných chvilek, proběhl relativně dobře. Mámě zůstal menší domeček a táta se odstěhoval do Prahy. Se sestrou Majdou jsme za nimi střídavě jezdily. Zatímco táta vypadal spokojeně, s mamkou už to tak veselé nebylo. Byla často nemocná, na nic neměla náladu a my o ni měly strach.
Po roce a půl, kdy bylo jasné, že za tím stojí něco víc, přišla naprosto nečekaná zpráva. Mamka má rakovinu. Všichni jsme se semkli a přáli si, aby se z toho dostala. Táta, který už měl v té době nový vztah, se také zalekl. Jenže jeho přítelkyně Zdeňka mu kontakty s rodinou omezovala. Nazývala nás minulostí.
Tátova nová přítelkyně oprašuje matčin hrob
I tak se táta snažil být mamce oporou. Jenže z toho měl akorát tak problémy. Zdeňka mu vyloženě zakazovala, aby mamce pomáhal. Nemoc dál sílila a my tušili, že se z toho nedostane. Měla tu nejlepší lékařskou péči, ale na uzdravení to nestačilo. Mamka zemřela asi po půl roce. Byl to šok. Já a Majda jsme z toho byly docela hotové. Ani táta nezastíral smutek.
Po pohřbu, který má celý ten smutek uzavřít, nám bylo mizerně. Majda musela začít brát antidepresiva a já v noci nespala. Táta měl pocit viny a snažil se znovu oživit kontakty. Problém byl v tom, že kdykoliv jsme se měli vidět, za zády nám stála Zdeňka. Nenechala nás chvíli o samotě.
Největším překvapením pro mě bylo zjištění, že ta ženská chodí společně s tátou na matčin hrob. V první chvíli jsem si myslela, že snad blbě slyším. „Zdenička tam sází nové kytičky a zapaluje svíčky," chválil ji táta. Měla jsem co dělat, abych něco neřekla. „Proč tam chodí? Když máma ještě žila, tak tátovi zakazovala, aby za ní jezdil. A teď jí chodí na hrob?" vztekala jsem se před sestrou.
Chci, aby měla maminka konečně klid
Shodly jsme se na tom, že nám to vadí. Neznaly se a i kdyby, vím, že by se rády neměly. Mamka měla srdce na dlani. To se o Zdeňce říct nedá. Je to vypočítává babizna, která podle mého názoru nemá s tátou dobré úmysly. Další věc, o které jsem zaryté přesvědčená, je, že mamce nad hrobem neříká nic dobrého.
Nemluvila o ní hezky ani v době, kdy žila. Proč by měla teď? Už jsem měla tolikrát na jazyku, abych tátovi řekla, že si to nepřeji. Nějak mi to ale nejde. Vím moc dobře, že ji má rád a mohla bych ho tím ranit. Současně ale chci, aby měla maminka klid. Majda navrhla, abychom si se Zdeňkou promluvily a požádaly ji, aby tam už nechodila. Táta se to však nesmí dozvědět.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.