Jiřina (45): Zesnulý táta našel způsob, jak nás dát s mamkou zase dohromady

Už to bude nějaký ten pátek, co mi zemřel táta. Všichni členové rodiny se s tím tak nějak popasovali. Až na mamku, která se změnila v osobu plnou nenávisti. Byla jsem dlouho pod její mocí a nedokázala se tomu bránit. Zašlo to příliš daleko. Nakonec nám ze začarovaného kruhu pomohl zesnulý tatínek.

Mohlo by Vás zajímat:

Arnošt (35): Matka mi nevěřila, že za mnou chodí zesnulý strýc. Pak se stalo něco, co ji přimělo změnit názor

Máma mě vinila z tátovy smrti

Vždycky jsem k tátovi měla o chlup blíž než k mámě. Rád mi naslouchal, chápal mě a vnímal jako originál. Máma ke mně měla výhrady, jako kdybych pro ni nebyla dost dobrá. Táta nás od sebe často trhal a prosil mámu, aby mě nechala být. Dokud žil, byla jsem pod jeho ochranou. Co umřel, můj vztah s mámou šel z kopce.

Od pohřbu na mě nepromluvila normálně. Valila jen samé výčitky, nadávala mi a myslím, že se to pohybovalo na hranici psychického teroru. Musela jsem vyhledat odbornou pomoc, protože jsem se z toho začala hroutit. Moje vůle vymanit se z její moci na to nestačila. Bohužel, ani psycholog mi nepomohl tak, jak bych očekávala.

Máma pochopila, že má nade mnou nadvládu a já tomu zcela propadla. Zašlo to tak daleko, že mě začala obviňovat ze smrti otce. „Kdybys na něm pořád tak nevisela, mohl by žít. Ty můžeš za to, že už tady není. Nenávidím tě," pronesla onehdy. Na moji už tak dost narušenou psychiku to bylo opravdu dost. Začala jsem pomýšlet na sebevraždu.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlatuše (23): Ve snu se mi zjevila zesnulá babička. Kromě útěchy mi přinesla i varování

Kolem mě se začalo dít něco zvláštního

Nechala jsem si předepsat alespoň léky na spaní, protože jsem kvůli matce nedokázala ani v klidu usnout. Celá situace začala být neúnosná. A navíc se mi děly věci, pro které jsem neměla vysvětlení. Jednou ráno, když jsem se upravovala v koupelně, z ničeho nic prasklo zrcadlo. Vytvořila se na něm rozsáhlá pavučina. Nevypadl ani střípek, bylo to zvláštní.

Několik dní na to se samovolně skácela k zemi palma, kterou mi táta kdysi daroval. Vysypaná hlína vytvořila srdce. Byl to další prazvláštní důkaz toho, že se kolem mě něco děje. Když se mi začaly zdát sny o otci, který mi dodával odvahu postavit se matce, došlo mi, že musím začít jednat.

Jenže, než jsem stihla cokoliv udělat, pozvala si mě k sobě máma. Čekala jsem další salvu nadávek a urážek. To se ale nestalo. Máma seděla se založenýma rukama a zdála se být uplakaná. „Někdo mě v noci navštívil," začala tiše. „Byl to táta," polkla slzy. „Víš o co mě prosil?" zeptala se. Já jen zakroutila hlavou.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (21): Myslela jsem, že se mamka po smrti zapomněla rozloučit. Ona ale jen čekala na pravou chvíli

Zesnulý táta nás s mamkou zase spojil

„Řekl mi, že ty za nic nemůžeš, že mě miluješ," řekla tiše a zadívala se z okna. „Prosil mě, abych tě milovala, tak jako to uměl on. Nebyl to jen obyčejný sen, bylo to jeho posmrtné přání. A já ho musím splnit,“ podívala se mi do očí a podala mi ruku. „Prosím, odpusť mi moji zlost a nenávist," a pevně mi tiskla ruku.

V prvních chvílích jsem nebyla schopna slova. Přemítala jsem si v hlavě ty náhody, co se mi poslední dobou děly. Zrcadlo nebo hlína ve tvaru srdce u mě doma. Máma během mého přemýšlení stále čekala na reakci. „Já to dokážu. Otázkou je, jestli mě ty dokážeš milovat," odpověděla jsem. V ten moment jsem si připadala tak silná. Poprvé jsem se matce postavila. Má to dobrý konec. S mámou se hodně věcí změnilo. Za napravení našeho vztahu ale vděčíme tátovi, který už se na to seshora nemohl dívat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Madlenka (23): Den po smrti psího přítele jsem zažila něco stěží uvěřitelného. Lépe se mi teď ale spí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.