Facebook
Instagram
Paní Jiřina je už pár let vdova. Se svým zesnulým manželem strávila celý život a po jeho smrti se cítila velice osamělá. Jednou se k ní zaběhlo zatoulané koťátko a ona se rozhodla, že si ho nechá. To, co se poté stalo, vážně nečekala.
Celý život jsem žila po boku svého manžela Jaromíra. Bohužel před pár lety zemřel na infarkt a od té doby nebylo nic jako dřív. To, z čeho jsem vždycky měla radost, mě už nebavilo. Můj syn bydlel s vnoučaty na druhém konci republiky, a tak jsem celé dny trávila sama. Nebavilo mě chodit na procházky, nebavilo mě ani číst oblíbené knihy. Ani tu hudbu jsem si nepustila. Trávila jsem celý den u okna v tichu a čekala, kdy bude zase konec dne.
Helena (49): Manžel se pomátl, čistí náš byt od mrtvých duší kyvadlem (+AUDIO)
Osudný nákup
Jednou jsem se vydala na nákup a když jsem se vracela, před vchodem našeho domu stálo malé koťátko. Byla jsem unavená z nákupu, a tak jsem si ho nevšímala a šla domů. Později jsem se dívala z okna a to kotě se stále potulovalo před barákem. Šla jsem mu dát do misky trochu mléka. Hned ho vypilo a začalo se ke mně lísat. Odháněla jsem ho, ale nedalo se. Protože už začínala být tma, vzala jsem si ho k sobě domů.
Zachránilo mě
Úplně jsem ožila. Bylo příjemné se o někoho starat. A když mi usnulo na klíně, zatímco jsem na ně mluvila, cítila jsem se po dlouhé době konečně spokojená. Ráno jsem vstávala s chutí, hrála si s ním a byla plná energie. Za pár dní jsem si všimla, že na všech dveřích u každého domu je vylepený papír, že se ztratilo koťátko a majitelé prosí o pomoc při nalezení. Nevěděla jsem, co dělat. Už jsem si na ně zvykla, ale nepatřilo mi. Zavolala jsem tedy na uvedené číslo, a ještě ten den si klučina s tatínkem přijeli pro koťátko. A já byla smutná. Druhý den jsem opět zklamaně čekala, kdy bude zase večer.
Návštěva mi změnila život
Odpoledne někdo zazvonil. Za dveřmi stál pán tak v mém věku a slušně mě pozdravil: „Přeji krásný den, vážená paní. Nezlobte se, že vás obtěžuji“. Vyjeveně jsem na něj hleděla. Představil se jako František a sdělil mi, že včera si u mě jeho syn s vnukem vyzvedli ztracené koťátko. Pozvala jsem ho dál a uvařila kávu. Dali jsme se do řeči a po dlouhé době jsem si povídala s jiným mužem, který i přestože byl jen o pouhý rok starší než já, tak říkal, že jsem mladice. Bylo to zábavné. Nakonec jsme se domluvili se, že mě druhý den vyzvedne a půjdeme se projít do parku. Moc jsem se těšila. Přišel s kyticí a choval se šarmantně. Jeho žena byla jako mladá nemocná a on ovdověl velmi brzo. Od té doby se také s nikým nescházel, až do včerejška, kdy mu o mně řekl jeho syn.
Láska kvete v každém věku
Mohu vám říct, že jsem nečekala, že se ještě někdy usměji na jiného muže a budu mít opět ten hřejivý pocit. S Františkem vyrážíme na procházky každý den, pokaždé mi nabídne rámě. V našem věku je láska o jiných hodnotách. Třeba si spolu také pořídíme koťátko.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Související články
