Jitka dlouho netušila, že žije s násilníkem. Došlo jí to až ve chvíli, kdy jí slíbil, že se o ni postará během nemoci. Dostalo se jí ovšem úplně jiné péče, než si představovala. Dnes navštěvuje psychologa, aby otřesný zážitek vůbec zpracovala.
Pamatuju si, že jsem vždy byla velmi odvážná a rozhodná. Než jsem potkala Otu. Jako by se ve mně něco zlomilo, najednou jsem byla ve vztahu velmi submisivní. Od začátku jsem měla pocit, že na něj nemám, že on je zkrátka jiná liga. Byla jsem vlastně poctěna, že mi věnuje pozornost.
Řval na mě, že jsem frigidní
Od začátku vyžadoval, abychom měli pravidelně sex. Mně to imponovalo, protože ta počáteční vášeň byla neuvěřitelná. Chcete s tím člověkem trávit každou minutu a to nejlépe v posteli. Perfektně jsme si rozuměli a dokázali jsme takhle trávit celé víkendy. To však nešlo donekonečna.
Přidaly se k tomu běžné starosti a člověk vážně neměl náladu si to pokaždé rozdat. "Jsi snad frigidní nebo co?" vysmál se mi. Tenkrát jsem se poprvé cítila opravdu nepříjemně a nechápala jsem, proč bych měla být frigidní kvůli jednomu dni bez sexu. "Co blázníš? Prostě se mi nechce," kroutila jsem hlavou. "Tak se snad přemůžeš, ne? Kvůli mně," udělal na mě psí oči. A já si tenkrát poslušně klekla a udělala mu to alespoň pusou. Protože chtěl. On, já ne.
Slíbil mi, že se o mě během chřipky postará
Tahle situace se neustále opakovala. Časem už neprosil, bral to automaticky. "Hele, jestli nechceš, bude chtít jiná," utrousil a já cítila jakou svou povinnost ho uspokojit. Už tehdy jsem si od něj získávala odstup. Bála jsem se každé další schůzky, protože jsem věděla, že se vše bude točit kolem sexu. Měla jsem klid jen ve dny, kdy jsem dostala menstruaci. Časem však začal vyžadovat pohlavní styk i při ní nebo alespoň orální uspokojení.
Jednou jsem dostala chřipku, proto jsem Otovi napsala, že nedorazím. "Není mi dobře, uvidíme se za pár dní," odeslala jsem zprávu a mnula si ruce, že mám konečně klid. "Kočičko, přece nebudeš doma sama. Přijď, postarám se o tebe," napsal mi. A mně poskočilo srdce radostí. Zase ten starý Ota, ten milý a vstřícný muž, který mi tolik učaroval. Neváhala jsem ani minutu.
Řekla jsem důrazné ne, ale nestačilo to
Pamatuju si, že jsme leželi v posteli a on mi začal sahat do kalhotek. Rázně jsem ho odmítla, na sex jsem vážně neměla náladu. Řekl mi, že takhle by to nešlo. Když už jsem přišla, mám tady nějaké povinnosti. Bránila jsem se, ale vnikl do mě prsty. Prosila jsem ho, ať toho nechá a rozbrečela jsem se. To ho asi rušilo, tak mě otočil a přitlačil mi hlavu do polštáře, abych nebyla slyšet. Vzal si, co chtěl. Už jsem jen držela, ani jsem se nebránila.
Když skončil, ležela jsem tak ještě velmi dlouho. "Miluju tě, ty moje nádherná," řekl. Zvedl se mi žaludek a letěla jsem do koupelny. Zvracela jsem několik minut, než jsem sebrala odvahu, vrátila se, oblékla a odešla. Myslím, že se ani nezeptal, kam jdu. Už jsem mu nikdy nezvedla telefon. Volal jen párkrát, pak to vzdal. Teď chodím k psycholožce a snažím se to celé zpracovat. Dospělo to do fáze, že v posteli nesnesu žádné polštáře a když někdo v mé přítomnosti začne brečet, okamžitě sebou trhnu. Už to nikdy nevymažu z paměti.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.