Jitka (61): Dostala jsem od sousedky k narozeninám kočičku, která není tak docela obyčejná

Zůstala jsem na stáří sama. Syn Michal (34) žije léta v zahraničí a manžel mi zemřel před třemi lety. K sobě jsem měla jen kamarádku Božku (60). Díky ní jsem si nepřipadala tak opuštěná.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (39): Dám hodně na pověry. Černá kočka přes cestu ale moje přesvědčení nahlodala

Zůstala jsem na stáří sama

Je těžké každé ráno vstát a žít. Nemám pro koho vařit. Nikoho, s kým bych probrala aktuální dění nebo se jen tak přitulila. Michal mi sice denně volá, ale copak to stačí? Potřebuji lidský kontakt, dotek. Vědět, že na mě někomu záleží. Božena je sousedka, která už dnes nese spíše titul kamarádky.

Jednou jsme se daly na chodbě do řeči a od té chvíle se navštěvujeme nebo vyrazíme jen tak krmit labutě. Hezky se mi s ní povídá. Také si prožila své. I ona je sama. Jen s tím rozdílem, že její děti bydlí v Čechách a pravidelně se navštěvují. To jí závidím.

Blížily se mi šedesáté narozeniny. Být sama mělo jednu výhodu. Nemusela jsem připravovat žádnou oslavu. Koupila jsem si tedy jen láhev vína a dva dortíky. Ten večer mi přišla Božena popřát. ,,Tak všechno nejlepší, ty moje sousedko,“ pronesla a podala mi krabici. ,,Co v tom je, proboha?“ zděsila jsem se, když se mi krabice začala zmítat v rukách.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (19): Naše kočka pořád zírá na jedno místo v obýváku. Děsí mě to

Sousedka mi darovala kotě

,,Neměla bys být sama. Tahle němá tvář bude teď tvým společníkem,“ řekla Božka a odkryla víko. ,,Kotě? Já kočky zrovna nemusím,“ řekla jsem upřímně. ,,Tohle není jen tak obyčejná kočička. Však uvidíš sama,“ prohlásila mnohoznačně a mrkla na mě. ,,Kotě. Tak já jsem dostala kotě. To jsou mi na stará kolena věci,“ zašeptala jsem a vyndala misku na mlíčko.

Koťátko bylo přítulné a mazlivé. Pořád mi sedělo na klíně. Vynutilo si, abych ho drbala. Dala jsem kočičce jméno Benč. Během týdne jsme se spolu sžily. Benč byla mým ocáskem. Vlastně mě to začalo těšit, protože pocit absolutní samoty zmizel. Nahlas jsem k ní promlouvala. Často mi sedávala na klíně a dívala se někam za mě.

,,Koho tam pořád vidíš?“ ptala jsem se. Bylo mi samozřejmě jasné, že tam nikdo stát nemůže. Benč se ale začala často motat kolem křesla, které mi zůstalo po manželovi. Obcházela ho a hlavu si třela o opěrku. Někdy se uprostřed pohybu zastavila. Vypadalo to, jak by ji někdo drbal. Vrněla blahem a vypadala spokojeně. Přišlo mi to velmi zvláštní.

Mohlo by Vás zajímat:

Darja (24): Nevěřila jsem v nadpřirozeno. Dokud mě o jeho existenci přesvědčila dětská knížka

Kočka mě spojila se zesnulým manželem

Jindy zase fascinovaně zírala do zrcadla. Otáčela hlavu, jako by na ni někdo mluvil. V noci ulehala na manželovu stranu postele. Ráda jsem ji pozorovala. Skutečně se chovala, jako by s námi v bytě byl ještě někdo další. Při první příležitosti jsem se svěřila Boženě. Tu to vůbec nepřekvapilo: ,,Já jsem ti to říkala. Ta kočka je neobyčejná. Už jsi díky ní viděla manžela?“

,,Já na tyhle věci nevěřím,“ odvětila jsem. ,,Tak se líp dívej, protože ona tě s ním dokáže spojit,“ upozornila mě. Domů jsem odcházela zmatená. ,,Jak by mě kočka mohla spojit s někým, kdo už nežije?“ přemítala jsem. Když jsem otevřela dveře bytu, slyšela jsem, jak se zasunula židle ke stolu.

Na něm byly drobky od bábovky. Napadlo mě, že si Benč vylezla na stůl. Jenže ona ležela na křesle. Dívala se někam za mě. Pak to přišlo. Ucítila jsem manželovu přítomnost. Jeho pižmo a energii. Benč je skutečně něco víc než obyčejná kočka. Je to moje spojka s manželem.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (42): Sama bych to tu nezvládla. Proto jsem si přivolala zpět mrtvého manžela

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.