Začátky vztahů bývají různé. Někdo preferuje, když se na věci jde pomalu, ostatní si zase plánují společnou budoucnost už od první pusy. Podle Jonáše šla jeho nová přítelkyně na věci až moc rychle.
S Miriam (22) jsem se potkal před necelými dvěma měsíci. Nepřijde mi to jako dlouhá doba. Mám rád, když se na věci jde pomalu. Miriam ale je můj úplný opak, náš vztah proto rychle nabral na obrátkách.
Seznámili jsme se v kavárně
S Miriam jsem se vlastně seznámil v její práci. Dělala obsluhu v kavárně a zalíbila se mi na první pohled. Je to hezká holka, není sice královna krásy, ale je na ní něco fascinujícího. Její tvář není tuctová, a proto mě hned zaujala. Bylo mi jasné, že tuhle holku chci vidět ještě jednou.
Nemám problém oslovit holku první, a tak jsme se s Miriam dali do řeči. Ptal jsem se jí na to, co dělá, jestli ještě studuje a co ji baví. Udělal jsem na ni dojem, a tak mi dala svoje telefonní číslo. Druhý den jsem jí zavolal a pozval ji ven. Vzal jsem ji do mé oblíbené restaurace.
Přítelkyně jde na věci až moc rychle
První rande se velmi vyvedlo, po vynikající večeři jsme se odebrali ke mně domů na skleničku. Miriam se ničemu nebránila a ještě ten večer jsme spolu skončili v posteli. Sex s ní se mi opravdu líbil, už dlouho jsem nenarazil na holku, se kterou bych si tak užil. Věděl jsem, že chci Miriam vidět znovu.
Začali jsme spolu chodit do kina, do restaurací, ale i na různé výlety. Bylo mi v její přítomnosti opravdu dobře. Nedávno jsem si ale všiml, že se u mě doma nachází plno jejích věcí. Když u mě přespávala, vždy si tu nechala něco svého. Na posteli leží její pyžamo, na umyvadle se nachází její kartáček na zuby. Nechala si u mě dokonce i hřeben. Nedivil bych se, kdyby si ke mně do kuchyně přinesla i svůj oblíbený hrnek.
Nevím si rady s novou přítelkyní
Vadí mi, jak rychle jde Miriam na věc. Chodíme spolu jen dva měsíce a už mi přijde, že by se ke mně nejraději nastěhovala. Mám ji rád, ale na můj vkus až moc tlačí na náš vztah a pospíchá. Netuším, jak jí říct, že by měla zpomalit. Nechci ji totiž nijak urazit.
Mám rád svůj vlastní prostor a poslední dobou mi přijde, že mi ho svými věcmi narušuje. Spousta lidí by mohla namítnout, že jsou to jen věci. A že je má u mě jen kvůli tomu, aby je nemusela neustále nosit s sebou. Ale tady jde o princip. Zdá se mi, že postupně ztrácím své soukromí.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.