Karel (32): Kvůli své vadě jsem si ještě nenašel přítelkyni. Možná mám ale plán, jak to změnit

Nacházím se ve fázi života, kdy už jsem si myslel, že budu mít rodinu. Manželku a dítě, se kterými budu procházet životem. Jenže kvůli své vadě řeči mám problém si nějakou ženu udržet. Ze začátku vždycky tvrdí, že jim to nevadí, ale po čase změní názor. Já stále věřím, že se přeci jen najde taková, která to přijme jako mou součást.

Mohlo by Vás zajímat:

Nicol (32): Po rozchodu jsem chtěla najít vztah plný vášně. Kdybych tušila, jak to skončí, raději bych neexperimentovala

Odmalička koktám a už se s tím nedá nic dělat

Naši mému koktání dlouho nepřikládali význam. Máma říkala, že z toho vyrostu. Nebrala v potaz ani učitelku, která ji upozorňovala, že se s tím musí něco dělat nebo mi to zůstane. Tak se také stalo. Koktám dál, a dokonce mám pocit, že se to zhoršuje.

Těžko říct, co to spouští. Začal jsem na logopedii chodit sám až v dospělosti. Doktorka mě učila dýchat, vybírat si slova, která mi nedělají problém vyslovit. Díky bohu za to, že je čeština tak bohatý jazyk. Ve dvaceti jsem dostal naději, že se to zlepší a já se svého handicapu zbavím. Jenže to se nestalo a já se s tím prostě musím naučit žít.

Lidé umějí být někdy zlí, takže jsem se nejednou setkal s posměšky, nebo dokonce úplným vyloučením ze společnosti. Kdo mě zná roky, tak bere koktání jako moji součást. Bavím se především o svých kamarádech, kteří mají rozum a vědí, že to pro mě není lehké. Horší je to se ženami. Když už se některá chytí na háček (jsem totiž docela pěkný chlap), stejně to kvůli mé vadě po čase vzdá.

Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (62): Před 30 lety jsem se musela rozhodnout, zda se vzdám manžela, nebo dcery. Své volby nelituji

Žádná žena se mnou kvůli vadě řeči nevydrží

,,Nevadí mi, že koktáš, je to roztomilé,“ říkají na začátku vztahu. Když se ale ukáže, že jsou situace, kdy prostě nejsem schopný se včas vymáčknout, dojde jim trpělivost. Nejdéle to vydržela Sabina, která se mnou chodila rok. Když mě představila rodičům, kteří mnou nebyli nadšení, vztah ukončila se slovy, že si chce ještě užít.

Žiji jako poustevník. Musel jsem si najít i práci, kde skoro nemluvím, abych něco nepokazil. Přitom já si tak rád povídám! Vyprávím příběhy, ale nikdo je nechce poslouchat. Bojím se, že zůstanu nakonec vážně sám. Přitom jsem hodný, spolehlivý člověk, který má správně seřazené priority. Jak jsem říkal, jsem i pohledný a mohu ženám hodně nabídnout.

Jenže dnešní svět je povrchní. Každému jde o prestiž a co o něm řeknou ostatní. Ovšem mám ještě jednu naději. Ukázalo se, že když mluvím anglicky, tak nekoktám. Zjistil jsem to zcela náhodou, když se mě cizinci na ulici ptali na cestu. Nakonec jsme se dali do řeči a já se ani jednou nezasekl.

Mohlo by Vás zajímat:

Adriana (29): Přítel se mnou odmítl odjet do zahraničí. Nechtěl se tam o mě starat

Přemýšlím, že odletím do Anglie

Tak si pohrávám s myšlenkou, že to tady zabalím a odjedu třeba do Anglie. Jen teď kvůli covidu je to trochu složité. Navíc se mi může stát, že tam zůstanu kvůli pandemii uvězněný delší čas. Což by vlastně zase tak moc nevadilo. Zde mě mimo rodiče stejně nic nedrží. Matce se můj nápad sice nelíbí, ale když si to tak vezmu, je to i její vina, že s mým koktáním nic nedělala.

Odcestovat a žít jinde je moje poslední naděje na to, jak si najít ženu a založit s ní rodinu. Jen to nesmí být Češka žijící v Anglii. Dodělám projekt v práci a myslím, že si sbalím kufry a vyrazím vstříc novému životu. Snad to vyjde a usměje se na mě štěstí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (55): Dcera se přiznala, že je na ženy. Manžel se jí kvůli tomu nadobro zřekl

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.