Karla si myslela, že si s manželem navzájem věří. Realita ale ukázala, že tomu tak není. Mirek je tři měsíce bez práce, ale jí nic neřekl. Dozvěděla se to díky hovoru z banky, protože nepřišla splátka na hypotéku. Uhodila na Mirka, který nakonec kápl božskou.
Myslela jsem si, že si s manželem za ty roky věříme a když má jeden z nás problém, tomu druhému se svěří. Jak se ale zdá, spletla jsem se. Mirek (45) přišel o práci, ale rozhodl se, že mi to neřekne. Zjistila jsem to, až když mi volal náš osobní bankéř, aby mě upozornil, že nepřišla splátka na hypotéku.
Žila jsem v tom, že si s manželem důvěřujeme
S Mirkem máme hezký vztah. Nebo jsem si to alespoň myslela. Jezdíme na kolech, mluvíme spolu o všem a věříme si. Jenže po tom, co teď udělal, nevím, na čem si vlastně stojím. Povím vám, o co jde. Mirek před třemi lety změnil zaměstnání. Byla to veliká změna, hlavně co se týkalo peněz. Dostal o dost víc než v předchozím zaměstnání.
Už v té době jsme měli hypotéku s měsíční splátkou devatenáct tisíc korun. Když Míra dostal přidáno, hodně se nám ulevilo. I po zaplacení splátky a všech ostatních výdajů zbývalo pořád dost peněz. Když se k tomu přičetla i moje výplata, dalo by se říct, že jsme byli nad českým průměrem.
Před časem jsem měla telefonát, který mě rozhodil. Volal mi náš osobní poradce, aby se mě zeptal, proč nepřišla splátka na hypotéku. Vzhledem k tomu, že platba odchází z manželova účtu, kam nemám přístup, řekla jsem, že to ověřím a zavolám mu zpět. Když jsem se na to ptala Mirka, mlžil.
Manžel mi neřekl, že ho vyhodili
„To je divné, je tam zadaný trvalý příkaz. Juknu se na to," řekl a dál to řešit nechtěl. „A můžeš se podívat hned? Já mu slíbila, že mu dám ještě dnes vědět," naléhala jsem. Mirek se z toho kroutil tak podivně, že jsem poznala, že se něco děje. „Nechceš mi o něčem říct?" uhodila jsem na něj. Na jeho tváři jsem viděla, že něco skrývá.
„Víš, Karlo, já..." začal koktat. „Já už jsem déle jak tři měsíce bez práce." vypadlo z něj. „Co že jsi?" zděsila jsem se. „Vyhodili mě pro nadbytečnost," kápl konečně božskou. „Panebože! A proč jsi nic neřekl? A kam tedy každé ráno jezdíš?" zajímalo mě. To si nalil panáka a začal vyprávět. Můj milovaný Míra poslední tři měsíce každý den sedí v autě a čeká, až mu skončí fiktivní pracovní doba.
Poté se vrací domů a dělá, že byl v práci. Musím se přiznat, že mě to pobouřilo. Jsme spolu víc jak patnáct let. Myslela jsem si, že mi věří a takovou věc mi prostě řekne. Čert vezmi splátku na hypotéku, ta se zaplatí, ale že mi lže?
Manžel si musí znovu získat mou důvěru
Co se týče hypotéky a jejího placení, to jsem si vzala na starosti. Teď spíše řeším, co si vlastně manžel myslel. Že na to nikdy nepřijdu? Z čeho by žil? Začal by mi říkat o peníze? Nebo co by jako dělal? Když se ho ptám, krčí rameny. On sám nevěděl. Když jsem se uklidnila a snažila se to pochopit, přišel s vysvětlením.
„Já se před tebou styděl. Prostě jsem si najednou nepřipadal jako chlap. Jako hlava rodiny. Chápeš?" přiznal barvu. Mám pro to pochopení, ale bohužel tím naboural mou důvěru. Teď se vracíme o pár let zpátky a Mirek mě musí přesvědčit, že se mu dá zase věřit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.