Romana dva roky pomáhala kamarádce Radce, kterou opustil manžel a na krku měla malé dítě. Romana jí půjčovala peníze, někdy pro ni udělala velký nákup. Když se Radka po čase dostala k většímu obnosu peněz, mohla dluh splatit. Místo toho se však vypařila.
V dobré víře jsem pomáhala kamarádce Radce (25). V životě by mě nenapadlo, co udělá. Dva roky jsem stála po jejím boku. Moje pomoc spočívala především ve finanční rovině. Teď, když měla vrátit půjčku, zachovala se víc než podle.
Své kamarádce jsem pomáhala především finančně
Radku znám sice jen čtyři roky, ale brala jsem ji jako velmi dobrou kamarádku. Poznaly jsme se v porodnici, právě tam vzniklo naše přátelství. Už tehdy mi vyprávěla, jak to mají doma s manželem na prdlajs. Bylo mi jí líto. Místo toho, aby se radovala z narození syna, řešila otázku rozvodu. Sotva nás pustily z porodnice, začaly jsme se pravidelně vídat.
Už od začátku nás spojoval fakt, že máme téměř na minutu stejně staré děti. Jen s tím rozdílem, že ona měla kluka a my holku. Chodily jsme na dlouhé procházky a vyměňovaly si poznatky z mateřství. Přirostla mi k srdci. Přišla mi tak čistá a lehce zranitelná. Když byl mému Čendovi rok, došlo u nich doma na rozvod. Radka z toho byla na dně.
„Vždyť já nemám pořádně peníze. Co budu dělat?" plakala mi na rameni. „Spolu to zvládneme," chlácholila jsem ji a vytáhla z peněženky pár bankovek. „Tady máš," dodala jsem. Se slzami v očích mi děkovala. Čas od času jsem jí udělala větší nákup, nebo je pozvala na víkend k nám. Vypadalo to, že s penězi vážně bojuje.
Bývalý manžel jí dluží peníze
Jednoho dne mě sama požádala, jestli bych jí půjčila pár tisícovek. „Až mě bývalý manžel vyplatí z chalupy, všechno ti vrátím," slibovala Radka. Já ji utěšovala, že na to nespěchám a vrátí mi to, až prostě bude mít. Během dvou let si napůjčovala celkem dost. Myslím, že částka jde do desítek tisíc. Myslela jsem si, že jsme kamarádky a nemá v plánu mě podvést.
Doslechla jsem se ale, že už jí exmanžel peníze z chalupy dal a ona si žije jako královna. Nechtělo se mi tomu věřit. „Přece by mi to řekla..." hledala jsem pochopení u manžela. Když přišla jednoho dne velmi dobře oblečená, musela jsem se zkrátka zeptat. „Prý už tě bejvalej vyplatil," nadhodila jsem.
„Konečně! Trvalo to déle, než jsem si myslela. Teď už bude dobře," pronesla. Čekala jsem, kdy se vyjádří k tomu, co mi dluží. Několik týdnů jsme se scházely, ale peníze nikde. Když jsem si uvědomila, co všechno jsem pro ni udělala, a hlavně kolik jsem jí napůjčovala, vjel do mě vztek. „Já si o ty peníze prostě řeknu," dodávala jsem si doma odvahu.
Po kamarádce se slehla zem
Při dalším setkání jsem se jí velmi opatrně zeptala, kdy mi vrátí dluh. „O čem to mluvíš? Myslíš těch pár stovek, cos mi dala?" odbyla mě drze. „Stovek? To přitlač," vzbouřila jsem se. „Myslím, že se bavíme o podstatně vyšší částce," přitvrdila jsem. Radka se ale tvářila, že neví, o čem je řeč. Pak jsem jí zkrátka na rovinu řekla, že chci svoje peníze zpět.
Od toho dne není Radka k sehnání. Na své adrese není, nikdo o ní neslyšel. Jako kdyby se vypařila. Čekala bych hodně, ale tohle? Jde mi jak o peníze, tak i to, jak mi to mohla udělat. Když byla se synem sama a neměla co do pusy, pomohla jsem jí. A teď? Když má šanci vše splatit, najednou zmizí? Příště musím být víc opatrná. Manžel mě nabádá, abych to řešila jinou cestou. Já mu ale nemohu říct, že ani na jedinou korunu, co jsem té huse půjčila, nemám potvrzení. Pro dobrotu na žebrotu...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.