Karolína a její sestra Klára měly strach o mamku. Když ovdověla, nemohla se odlepit ode dna. Trvalo roky, než našla chuť zase žít. Mohl za to Miloš, který jí vlil krev do žil. Jenže matka najednou o holky nejeví zájem. Odstěhovala se a nebere jim telefony.
Když umřel táta, se ségrou jsme bály, co bude s mámou. Byla bez něj takřka nepoužitelná. Dlouhé roky jsme ji tahaly ze dna. Naděje, že bude zase šťastná, se zjevila v podobě Miloše (58). Vlil mámě znovu krev do žil. Byly jsme se sestrou nadšené. Čas ale ukázal, že Miloš chce mámu jen pro sebe.
Máma se po smrti otce seznámila s novým mužem
Máma je padesátnice v těch nejlepších letech. Tátova smrt jí ale vzala vítr z plachet. Jako silný kuřák podlehl rakovině plic. Mamka se po jeho odchodu uzavřela. Nebylo vůbec snadné s ní jakkoliv komunikovat. Stále dokola se litovala a opěvovala tátu. Do jisté doby jsme pro to měly pochopení, ale když už to trvalo příliš dlouho, musely jsme na ni s Klárou nastoupit.
„Mami, takhle to dál nejde. Musíš se sebrat a žít dál. Měla by sis najít nějaký koníček," dodávaly jsme jí odvahu. Pro začátek jsme mámě koupily lístky do divadla. V tom nebyla od chvíle, co táta odešel. Šla jsem s ní, aby se měla o koho opřít. Vedle nás seděl pán, který po mámě pořád koukal. Během vystoupení sem tam prohodili nějaké slůvko.
Po konci představení si mamku odchytl. „Dojedu domů sama," špitla mi do ucha. Muž vypadal seriózně, a tak jsem odjela bez ní. Později mi máma volala, že šli s Milošem na večeři a užila si krásný večer. Začali se pravidelně stýkat a my si s Klárou plácly, jak nám to krásně vyšlo. Po půl roce jsme zatoužily toho úžasného Miloše poznat.
Nový přítel chce mámu jen pro sebe
Máma se k tomu moc neměla. Pořád se vymlouvala na to, že je ještě brzy, nebo že nemá čas. Začínalo to být podezřelé. Nakonec náš tlak neustála a uspořádala společný oběd. Miloš mohl na mámě oči nechat. „Moc ti to sluší, Jarunko," zpíval jí do ucha. Letmé dotyky, polibky do vlasů. Máma jen zářila. V tu chvíli mi nedošlo, že nás Miloš celou dobu ignoroval.
Na nic se nás nezeptal, nic ho nezajímalo. Jako kdybychom u stolu neseděly. „Jaký z něj máš pocit?" vyzvídala ségra. „Má mámu vážně rád, to by pro nás mělo být důležité," dodala. Musela jsem dát jejím slovům za pravdu. Jenže najednou byl veliký problém mámu sehnat. Přestala za námi jezdit, sama nezavolala.
Po čase mi to nedalo a rozjela jsem se k ní domů. Otevřel mi Miloš. „Je tu máma?" zeptala jsem se. „Měly byste ji nechat být," vypadlo z něj. „Co prosím?" nechápala jsem. „Bude lepší, když už mámu necháte volně žít. Nepotřebuje žádné kontroly. Už sem nejezděte," zavřel mi před nosem. Když jsem znovu zvonila a klepala, už nikdo neotevřel.
Máma už nás k životu nepotřebuje
Hned jsem volala mámě, ale ta mé hovory odmítá. S Klárou jsme se shodly na tom, že to začíná celé smrdět. Když jsme se za mámou rozjely o týden později, v bytě už nikdo nebyl. Sousedka nám řekla, že se máma s tím mužem někam odstěhovala. Dostaly jsme strach. A máma opět nebrala telefon.
Přišla nám jen SMS zpráva. „Holky, už mě nechte být. Chtěly jste, abych si našla koníček, tak mi přestaňte pořád strkat čumáky do života. Jsem šťastná." To bylo vše. Nevíme, kde máma je. Také netuším, zdali nám říká pravdu. Ze sociálních sítí se ale zdá, že je spokojená. A to tak moc, že nás k životu nepotřebuje.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.