Kateřina (29): Bojím se přivést na svět dítě. Doba je zlá a všechno je tak drahé

Vždycky jsem snila o tom, že budu mít děti. A klidně hned tři. Sotva mám tu možnost, dostala jsem strach. A to už z představy, že máme jedno. Doba je zlá, všechno je drahé, můj příjem za moc nestojí. Jednoduše mám strach, jestli dokážeme dítě uživit.

Mohlo by Vás zajímat:

Nataša (20): Chtěla jsem našim dokázat, že se o sebe postarám. Vydržela jsem to sotva půl roku

Pořád mám strach o peníze

S Danielem (30) máme hezký vztah. Jsme spolu sedmým rokem. Náš vztah prošel několika zatěžkávacími zkouškami. Zvládli jsme je na jedničku, a tak je na čase se zase o kus posunout. Poslední tři roky jsme neřešili nic jiného, než zařizování vlastního bydlení. Pořád jsme se ale nedokázali rozhoupat.

Měla jsem obavy, zda zvládneme splátku hypotéky. Já jsem řadový pracovník v telekomunikacích. Beru sotva šestnáct tisíc korun měsíčně. Daniel je na tom jako kreativec v korporátu o poznání lépe. Jeho příjem činí 45 tisíc. Myslela jsem si, že máme vyhráno a on nás dokáže zajistit. Na vlastní bydlení jsem tedy kývla.

Když mu první měsíc zmizelo dvacet tisíc na splátku domečku, bála jsem se, co bude. Pořád mu sice zbývalo dvacet pět tisíc, ale co to dneska je? Stačily dva větší nákupy, zaplacení ostatních výdajů a záhy měl na účte deset tisíc. Já mám z minulosti jeden úvěr, takže mu nemohu příliš pomoci. Svůj dluh budu splácet ještě dva roky.

Mohlo by Vás zajímat:

Rebeka (53): Dcera z nás v jednom kuse tahá peníze. Škoda, že není jako její bratr

Přítel už chce založit rodinu

Daniel teď přišel s tím, že už by chtěl dítě. „Je mi třicet, je nejvyšší čas. Nechci být starý táta," svěřil se mi. Na jednu stranu mě to potěšilo. Byla jsem ráda, že to s námi myslí vážně a vidí společnou budoucnost. A fakt, že chce dítě zrovna se mnou, mě hřál u srdce. I přes to všechno jsem zaváhala.

Moje první otázky zněly: „Zvládneme to? Budeme schopni dát dítěti všechno, co bude potřebovat?" Daniel mě ujistil, že se není čeho bát. Dokonce vtipkoval, že dítě bude stát méně než je splátka hypotéky. To mi jako útěcha nezní. Vím, co dnes stojí dítě. Je to ve své podstatě luxus, který si ne každý může dovolit.

Koupě kočárku, autosedačky, postýlky, to všechno nás sedře z kůže. I když vím, že se dají věci koupit z druhé ruky, nevím, jestli to tak chci. Ráda bych měla pro svoje dítě to nejlepší. Dokážeme kupovat pleny? Co když se nerozkojím a budeme muset kupovat umělé mléko? Co pleny? I když si dítě moc přeji, dostala jsem obrovský strach.

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (33): Manžel rozděluje peníze na jeho a moje. Jsem na mateřské a někdy u něj musím doslova žebrat

Mám strach, že dítě nezajistíme

Výše mé mateřské také nebude nic slavného. Dan bude na všechno placení víceméně sám. Mělo by mě uklidnit, že se nebojí a chce do toho jít. I já to chci. Jen bych pak nerada řešila, že nemáme na chleba. Když dojde na moje obavy, nemáme ani nikoho, kdo by nám pomohl. Naši už jsou v důchodu a sami třou bídu s nouzí.

Danielovi rodiče sice ještě pracují, ale myslím, že i oni bojují o přežití. A tak se stále nedokážu rozhodnout. Přítel tvrdí, že pokud nad tím budu takto přemýšlet, nebudeme mít dítě nikdy. Je realista a ví, že dobré časy jsou pryč. Tvrdí, že když budeme opatrní a nebudeme zbytečně utrácet, tak to zvládneme. Zjevně má pravdu a my to budeme muset risknout.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (33): Můj přítel rozhazuje peníze za zbytečnosti. Trochu začínám litovat, že čekám dítě právě s ním

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.