Kateřina má problém se svým sousedem. V jejich obci byl nedostatek vody, ale on nerespektoval nařízení a v klidu si napustil bazén. Kateřina to tiše tolerovala. Jenže když jednou potřebovala vykoupat syna a zrovna tehdy nešla voda, pohár její trpělivosti přetekl.
Žiju v malé obci, která se potýká s nedostatkem vody. Chápu, že málo pršelo, ale když se k tomu přidala nějaká porucha na vodovodu, bylo zle. Voda nám totiž tekla jenom ráno a večer. A já mám doma ročního syna...
Soused mě šokoval
Studnu sice máme, ale voda z ní není pitná, slouží leda tak na spláchnutí. Když u nás nastalo ono omezení, museli jsme si ráno napustit tolik vody, aby nám vydržela na celý den. S malým Adámkem jsem to měla fakt těžké. Manžel musel občas zajet do krámu a nakoupit vodu, abych mohla synovi něco uvařit.
Tento stav měl trvat týden, tak jsem si řekla, že to nějak přežijeme. Lidé v minulosti zvládli horší podmínky. Jednoho rána jsem napouštěla bandasku a když jsem zastavila vodu, zaslechla jsem zvenčí neobvyklý šum. Pohled z okna mě šokoval.
Soused stál u bazénu, měl nataženou hadici a puštěnou vodu. Klidně si u toho pokuřoval a vypadal, že se ho nějaké omezení vůbec netýká. Vydrželo mu to do sedmé, kdy nám vodu odstavili. Schválně jsem si počkala, co bude dělat večer. V šest nám vodu na hodinu pustili. Koukla jsem ven. Soused měl opět nataženou hadici a hladina vody v bazénu pomalu stoupala...
Soused mě vytočil doruda
Když jsem druhý den ráno napouštěla vodu do bandasky, soused opět stál u bazénu, pokuřoval a sledoval, jak mu přibývá voda. Vypadalo to, že večer by mohl mít hotovo. Nešlo mi do hlavy, jak je možné, že je tak sobecký. Ale nechala jsem to být.
Jenže když se Adámkovi večer stala "nehoda" a já ho potřebovala umýt, narazila jsem. Bylo krátce po půl sedmé a voda měla ještě chvíli téct. Ale nic. V potrubí to jen trochu chrchlalo. Držela jsem notně zaneřáděného synka ve vaně. A nevěděla jsem, co udělat dřív. Bandaska už bohužel byla prázdná. Manžel mi pomohl Adámka opláchnout minerálkou a klučina z toho nakonec měl zážitek.
Jenže já ne. Koukla jsem z okna a viděla, jak soused staví kolem bazénu lehátka. „Tak co, sousede, ještě teče?" zařvala jsem na něj. „Už ne paninko. Ale naštěstí jsem to stihl," zamával mi. To už jsem viděla rudě. Přestože jsme byli v obci všichni vyzýváni ke šetření vody, on si tam nevzrušeně chystal koupání a něco si pozpěvoval. Jenže bylo potřeba nakojit Adámka a díky tomu jsem se pomalu uklidnila.
Nechci hrotit vztahy se sousedem
Popravdě nevím, jak mám reagovat. Ten sobec už má bazén plný, s manželkou se v něm chovají tiše, aby na sebe moc neupozorňovali. Stejně si myslím, že to u nás na vesnici lidé ví. Tady se prostě nic neutají. Měla bych ho nahlásit na obecní úřad?
Nechci nějaké sousedské spory. Omezení ohledně používání vody už je u konce a zřejmě málokdo si na to vzpomene. Já ale nikdy nezapomenu, jak byl Adámek zaneřáděný snad až za ušima, ale voda nikde...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.