Kateřina (64): Můj syn pije a nenechá si pomoct. Bojím se, že dopadne jako jeho otec

Moje maminka s tatínkem nikdy alkoholu neholdovali, co si tak pamatuji. Táta si dal občas po obědě pivo, ale nikdy se neopíjel. Zato když jsem potkala Tondu, ten si dával do nosu. Na začátku našeho vztahu to nebylo tak hrozné, ale tak rok po svatbě se to změnilo a byla to hrůza.

Měli jsme doma ročního Vláďu a bylo mi z toho do breku. Lepší bylo, když byl tak opilý, že se sotva udržel na nohou a nevšímal si nás, horší chvíle byly, když o sobě věděl, to začal být velmi vulgární. Nikdy mě ale neuhodil, to bych od něj okamžitě odešla. Takhle jsem se ale styděla, že jako pořádná hospodyňka neumím ukočírovat manžela a bála jsem se to přiznat rodičům.

Mohlo by Vás zajímat:

Antonio (43): Ženy beru jako sport. Každá je výjimečná, ale doma bych žádnou nechtěl

Měla jsem konečně klid

Pochopila jsem to až za pár let, kdy byl Vláďa větší a začal to už pořádně vnímat. V ten moment jsem požádala o rozvod a bylo nám dobře. Božský klid. Vláďa vystudoval, našel si práci, pak se oženil a narodila se jim dcera. Moc jsem jim to přála a často jsem za vnučkou chodila.

Jenže potom Vláďu vyhodili z práce a on byl z toho dost špatný. Psal mi, že za nimi nemám chvíli jezdit, protože kvůli tomu není doma dobrá atmosféra, tak jsem to respektovala. Asi po měsíci jsem mluvila s jeho ženou a ona mi řekla, že s ním končí, protože pije. Hrklo ve mně a říkala jsem jí, že to je jen chvilkové, kvůli té výpovědi, ale ona dodala, že ho vyhodili právě kvůli pití. S Vláďou se rozvedla a on žil sám. Stálou práci neměl, jen občasné brigády a jinak byl zavřený doma a pil.

Když jsem za ním přišla, byla to hrůza. Všude flašky, neskutečný zápach a Vláďa dělal, že je v pohodě. Snažila jsem se mu promluvit do duše, uklidila jsem ten bordel a prosila ho, ať se vzchopí, najde si práci a bude zase dobře. On se ale rozbrečel, že přišel o všechno.

Mohlo by Vás zajímat:

Maruška (33): Občas si dám skleničku. Manžel mě nazval alkoholičkou a hrozí mi rozvodem

Pomoc odmítá

Bylo mi ho strašně líto a druhý den jsem za ním přišla s tím, že jsem našla místo, kde by mu pomohli s jeho alkoholismem. To ale Vláďa razantně odmítl a přesvědčoval mě, že žádný problém s pitím nemá. Do žádné léčebny ani k jinému odborníkovi nepůjde.

Jednou ráno mi volal, jestli bych ho nevyzvedla, že je v padesát kilometrů vzdáleném městě na záchytce. Mě v tu chvíli polil pot a on mi říkal, že to bylo jen nedorozumění, prý se jen nepohodl v hospodě, ale já jsem si to dokázala živě představit. Mám o něj strach a bojím se, že se zničí. Nechci, aby dopadl jako jeho otec, kterému jsem mimochodem volala a řekla mu to, ale absolutně nejevil zájem. Doufám, že se Vláďa vzpamatuje, násilím ho nikam nedotáhnu.

Mohlo by Vás zajímat:

Broňka (66): Na stará kolena jsem požádala o rozvod. Už mě to přestalo bavit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.