Klaudie (45): Moje dcera se narodila předčasně, až teď se ukázalo, že svůj příchod na svět si musela tvrdě vybojovat

S manželem se nám dlouhé roky nedařilo početí. Byla jsem z toho velmi zoufalá, měla jsem pocit, že můj život postrádá smysl, když tu po sobě nezanechám dítě. Skoro jsme to vzdali, ale na prahu čtyřicítky jsem zjistila, že jsem těhotná. Slovy těžko popíši, jak šťastná jsem byla.

Mohlo by Vás zajímat:

Světlana (62): Koupili jsme si na důchod malý domeček za městem, kousek od hřbitova, zdá se, že nás v domě bydlí víc

Narodila se předčasně

Vzhledem k mému věku jsem musela jít rovnou na rizikové těhotenství, ale vůbec mi to nevadilo, byla jsem naprosto odevzdaná udělat všechno proto, aby se nám děťátko narodilo. Stále jsem chodila na různé kontroly, víc než ženy, které jsou mladší než já.

Nic nenasvědčovalo tomu, že by se dcera měla narodit dřív. Jednoho dne mi ale nebylo vůbec dobře, motala se mi hlava a velmi mě bolelo břicho a měla jsem zimnici. Na toaletě jsem si všimla, že krvácím. Zavolala jsem si sanitku sama a doufala, že je všechno v pořádku. Byl to konec 26. týdne těhotenství. Porod se podařilo protáhnout zhruba do 29. týdne, pak se dcera předčasně narodila. Byla ale zdravá, jen musela být dlouho v nemocnici, pod dohledem. Všechno jsme zvládli, byla jsem tam denně. Dnes je to úžasná zdravá holčička, která mě ale někdy děsí.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (20): Plní se mi strašlivá předpověď kartářky. Bojím se každého nového dne

Vyšší síla by mi ji chtěla vzít

Karolínka nedávno oslavila páté narozeniny, je to moje pýcha. Začala mi vyprávět, jak to bylo v bříšku, že to vypadalo, že se nenarodí, protože ji k sobě volali nějací lidé, ale ona chtěla hrozně ven. Velmi barvitě je schopna mi popsat, jak to v bříšku vypadalo, že tam byly nějaké šňůry, voda. Dokonce prý v jednu chvíli měla pocit, že nemůže vůbec dýchat a viděla kolem sebe jakési průhledné osoby. Stále ji to ale táhlo ven, za mým hlasem. Říkala jsem si, že je to jen dětská fantazie, ale jednou na hřbitově mi došlo, že mi říká pravdu.

Moje maminka zemřela před lety a čas od času jí jdu položit květiny na hrob. Kája šla tentokrát se mnou na hřbitov. Když jsme tímto smutným místem procházely, dceři najednou zmodrala pusa a byla celá bledá, říkala, že musíme odejít, že ti lidé, co tu jsou, by si ji tady chtěli nechat. Nevěděla jsem, o kom mluví, kolem nás nikdo nebyl.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (37): Pomohla jsem jedné paní na ulici, ona mi za to darovala kámen. Od té doby se mi změnil život

Utekly jsme ze hřbitova

Dostala zimnici a začala jakoby upadat do nějakého bezvědomí. Utíkaly jsme z hřbitova ven a hledala jsem pomoc. Vyšly jsme ven z hřbitova a dcera opět chytla barvu, pusa už nebyla modrá a začala zase normálně mluvit. Říkala, že na taková místa chodit nesmí, protože si svůj příchod na tento svět těžce vybojovala a kdyby tam ještě chvíli zůstala, umřela by. Objala jsem ji a plakala jsem, protože jsem to pochopila. Karolína stála na hranici mezi životem a smrtí. Je to sice dítě, ale věřím jí.

Sehnala jsem odbornou pomoc, ale ta shledala dceru zcela zdravou, spíš mi naznačovali, že je to nějaká hra. Já si to nemyslím, protože jak by si vymyslela modrou pusu a zimnici?

Mohlo by Vás zajímat:

Denisa (28): Doslova mě prosil, abych si ho vzala. V náš svatební den ale zpanikařil

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.