Klaudie (47): V noci mě navštívila tajemná žena. Netušila jsem, jak moc je mi blízká

Není to tak dlouho, co jsme si s manželem a dětmi pořídili starší dům. Čekalo nás hodně oprav. Ale to není všechno. Málem jsme se stěhovali, protože jsem několik nocí zažívala muka. Přišla mě navštívit moje zesnulá sestra. Než jsem zjistila, že je to ona, zažila jsem několik děsivých nocí.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlatuše (23): Ve snu se mi zjevila zesnulá babička. Kromě útěchy mi přinesla i varování

Ulehla jsem do odlehlého pokoje

Když nám v bytě začalo být těsno, manžel přišel s návrhem, abychom si koupili dům. „Něco staršího, co si sami opravíme," pronesl a mě se nápad zalíbil. Pár měsíců jsme úpěnlivě hledali, až jsme našli. Menší domeček na kraji města. Byl za rozumný peníz, takže slovo dalo slovo a my se stěhovali. Čekala nás rekonstrukce horního patra.

Dočasně jsme museli všichni čtyři spát v jednom pokoji. Několik prvních nocí se to dalo, ale pak jsem v posteli postrádala dostatek místa. Jednou jsem se uprostřed noci rozhodla, že si půjdu lehnout do jiného pokoje. Byl to jediný použitelný pokoj v prvním patře. Bylo v něm nějaké harampádí, ale měl velikou postel, což bylo to, co jsem potřebovala. Směle jsem do ní ulehla.

Během následujících několik minut, když už jsem stihla zabrat, mě něco vzbudilo. Bylo to velmi podivné a mrazivé pohlazení. V pokoji byl cítit průvan, což nedávalo smysl, protože měl jedno maličké okno a dveře byly zavřené. Chtěla jsem se zachumlat do peřiny, ale s hrůzou jsem zjistila, že se nemohu hýbat.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (18): Vyvolaly jsme s kamarádkami ducha zemřelé babičky. Takovou chybu už nikdy neuděláme

V rohu pokoje stála žena

Nohy jako kdyby nebyly moje. Otočit hlavu do strany bylo nemožné. Přirozenou reakcí byl v tu chvíli křik. Jenže jsem se zmohla sotva na šepot. Plná strachu jsem se alespoň rozhlížela po pokoji. V rohu místnosti stála žena. Tvář si zakrývala dlaněmi. Zdálo se, že pláče. Hlavou se mi honily různé otázky.

Kdo to je? Kde se tu vzala? Co po mě chce? Ublíží mi? Umřu? Ona ale jen stála a plakala. Trvalo to snad celou věčnost. Když jsem se ráno vzbudila, jako první jsem utíkala za rodinou. Manželovi jsem to barvitě popisovala, ale díval se na mě jako na blázna. Celý den jsem přemýšlela nad tím, čeho jsem byla svědkem.

I když to nebylo rozumné, rozhodla jsem se, že si noc v pokoji zopakuji. Ve stejný čas, kolem druhé hodiny nad ránem, se žena zjevila znovu. Já v ten moment upadla do nehybnosti. Nejhorší byla ta zima, která se z ničeho nic rozlehla pokojem. Jako zázrakem jsem mohla promluvit. „Kdo jsi?" špitla jsem. Žena si dala dlaně dolů z tváře. Polilo mě horko. Poznala jsem ji.

Mohlo by Vás zajímat:

Aneta (42): Duch zemřelé mi našeptával, abych se zabila. V tu chvíli mi došlo, kde se stala chyba

Mamka musela nechat sestřinu duši jít

„Sestřičko? Co tady děláš?" vzlykala jsem. „Musíš mámě říct, aby mě už nechala jít. Už tady nechci být," pronesla a rozplynula se. Do rána jsem měla o čem přemýšlet. Ta žena byla moje zesnulá sestra. Před třemi lety tragicky zahynula. Naše máma se z toho dodnes nevzpamatovala. Ráno jsem sedla do auta a vydala se za matkou.

„Byla za mnou Karolína," vybalila jsem to na ni. „Musíš ji tu přestat držet," požádala jsem mámu. Tvářila se tak, jako kdyby přesně věděla, o co jde. „Už ji musíš nechat odpočívat, prosím," dodala jsem a mamku objala. Umím vykládat karty, takže to byla další věc, kterou jsem udělala. Karty mi řekly, že sestřina duše tu pořád je, protože ji někdo nechce pustit. Ještě pár nocí se mi sestra zjevovala. A jednoho dne už se neukázala. Po rozhovoru s matkou jsem věděla proč. Máma ji konečně nechala jít na druhý břeh. I duše si zaslouží svůj klid, no ne?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Kryštof (58): Hodiny v bytě se nezastavily jen tak náhodou. Chtěly mi dát znamení

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.