Ivana (18): Vyvolaly jsme s kamarádkami ducha zemřelé babičky. Takovou chybu už nikdy neuděláme

Kdo se nikdy nepokusil o vyvolání duchů, jako by nebyl. Ani já se svojí partou kamarádek jsme nebyly jiné. I když už je to tři roky starý zážitek, tak vždycky, když si na něj vzpomenu, mi běhá mráz po zádech. Od toho dne jsem se pro jistotu o nic podobného nepokusila.

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (22): Zdánlivě nevinné vyvolávání duchů stálo kamarádku život. Na něco podstatného jsme totiž zapomněly

Vyvolávaly jsme ducha mrtvé babičky

Asi není důležité, kterou z nás to tehdy napadlo. Byly jsme čtyři holky, které rády zkoušely všechno nové. K tomu patřilo i vyvolávání duchů. Pamatuji si, že bylo léto a my se šíleně nudily. Když jedna z nás navrhla, abychom zkusily vyvolat nějakého ducha, zdálo se to jako skvělý nápad. Šlo se ke Kamile domů, protože ta měla vše potřebné.

Nejprve jsme si připravily svíčky a hrneček, který se měl pohybovat po vyvolávací desce. ,,Koho ale vyvoláme?“ zeptala se Zita. ,,Co třeba moji mrtvou babičku?“ odpověděla Kamila. Udělaly jsme kruh a zapálily svíčky. Uprostřed se nacházela deska a na ní hrneček.

Už se stmívalo, takže pokoj osvětlovaly jen svíčky. Několikrát po sobě jsme zopakovaly mantru k přivolání zemřelých. ,,Duchu, jsi tu?“ zeptala se po chvíli ticha Zita. Hrneček na desce se ani nehnul. ,,Dej nám nějaké znamení, že tu jsi,“ vyzvala ho Zita znovu. Nic se nedělo a celý okamžik tak ztratil na magičnosti. ,,Já věděla, že to nepůjde,“ odsekla Kamila a šla rozsvítit.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (23): Od chvíle, kdy jsem vyvolávala ducha mrtvé tetičky, se mi doma dějí divné věci

Kamarádku uvěznil duch na toaletě

Když se pokojem rozlilo světlo, všechny jsme naráz vyjekly. Sklo na balkonových dveřích bylo prasklé do tvaru lebky. ,,Co to krucinál je?“ přistoupila Zita blíž. Zatímco si prohlížela praskliny, z vedlejšího pokoje se ozvala rána. ,,Holky, já se bojím,“ špitla jsem. Šly jsme se tedy podívat vedle.

Na zemi byly popadané rámečky s fotografiemi, ale jen ty, na kterých byla zesnulá babička mé kamarádky. ,,Myslím, že se nám to podařilo,“ pronesla Kamila s fotkou v ruce. ,,Babi?“ pronesla a rozhlédla se po pokoji. Vtom se otevřely dvířka staré skříně. Kamila k nim přistoupila, rychle je zavřela a pro jistotu i zamkla.

Pak začala ječet Zita, která si mezitím odskočila. Zůstala zamčená na toaletě a nemohla ven. ,,Jak může být zamčená, když tam není klíč?“ divila se Kamila. Rvaly jsme za dveře a snažily se zoufalou kamarádku dostat ven. ,,Musíme babičku odvolat. Zdá se, že to nebyl tak dobrý nápad,“ pravila Kamila a šly jsme zpátky do pokoje.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (24): Po smrti babičky jsme se pokusili vyvolat jejího ducha. Od té doby se v domě dějí zvláštní věci

Vyvolávat duchy pro zábavu nebyl dobrý nápad

Opakovaně jsme ducha odvolaly. Až když jsme si byly jisté, že se nám to podařilo, doběhly jsem zpět k toaletě. Klapnul zámek a Zita mohla ven. ,,Už nikdy nebudu vyvolávat duchy, slibuju,“ řekla s pláčem. Ani já jsem z toho neměla dobrý pocit, takže jsme se rozloučily a já se vydala k domovu.

Došlo mi, že vyvolávat duchy jen tak pro zábavu není uctivé ani bezpečné. Díky bohu, že se nic vážného nestalo, ale myslím si, že žádná z nás na ten zážitek nikdy nezapomene.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hynek (27): Vyvolal jsem ducha zemřelého dědy. Dost mě znepokojilo, co mi řekl

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.