Laura našla zalíbení v rozchodech. Užívá si pocit, když muže odkopne a on pak škemrá o druhou šanci. Okolí ji za to odsoudilo, ale jí to nevadí. I když, poslední dobu má obavy, aby nakonec nezůstala na ocet.
Vím moc dobře, jakou nálepku mi lidé dali. Myslí si o mně, že jsem promiskuitní. A ve finále mají asi pravdu. Ani tak na tom ale nehodlám nic měnit. Baví mě střídat muže, a to z jednoho prostého důvodu: zbožňuji rozchody. To, jak pak muži dolézají a prosí o druhou šanci.
Svoji první lásku jsem chladně odkopla
V patnácti jsem měla prvního kluka. Chodili jsme spolu rok, než došlo na sex. Ten ve mně probudil mé skutečné já. Tadeáš byl do mě totálně zblázněný a já to moc dobře věděla. Místo toho, abych mu lásku opětovala, jsem se s ním rozešla. On tehdy stál pod mými okny a prosil o vysvětlení. A mně to dělalo dobře.
Naši ze mě byli na prášky, moji pubertu by bez váhání označili za divokou. Užívala jsem si, jak je Tadeáš na dně. Posílal mi zamilované dopisy, házel kamínky do oken. Já se jen dívala na to, jak trpí, a užívala si pocit, že jsem žádaná. Našla jsem v tom zalíbení. Jakmile o mě nějaký kluk stál, rychle jsem si ho omotala kolem prstu.
Jako vysoká, hubená a dnes už i vnadná blondýna s tím nemám problém. I když mám tuto úchylku, v hlavě to mám jinak celkem srovnané. Tudíž, není problém, aby mi muži propadli. Jakmile se octnou v mých spárech, chvíli si s nimi hraji, ukotvím jejich lásku, a pak je odkopnu. Ty chvíle po rozchodu přímo zbožňuji.
Zbožňuji to, jak muži po rozchodu dolézají
Třeba takový Jakub. S ním jsem chodila tři čtvrtě roku. Dokonce mluvil i o svatbě a dětech. Věděla jsem, že rozchod s ním bude velkolepý. Dokonce jsem se nechala představit i jeho rodičům. To celou situaci jen umocnilo. Když nadešla ta správná chvíle, oznámila jsem mu, že je mezi námi konec. ,,Proč? Co jsem udělal špatně? Já už mám i prstýnek,“ plakal na chodníku.
,,Promiň, já hledám něco jiného,“ odbyla jsem ho a povýšeně se dívala, jak trpí. Chvíli byl zoufalý, pak naštvaný. Jeho emoce lítaly nahoru dolů a já byla v sedmém nebi. Náš rozchod prožíval ještě další tři měsíce, což už i na mě bylo trochu moc. Z toho vztahu jsem si vzala jedno ponaučení. Bylo nutné zkrátit poměr, aby nedošlo na téma svatba.
Jednou se mi ale moje úchylka vymstila. Roman mě prokoukl a ve chvíli, kdy jsem plánovala rozchod, udeřil jako první. ,,Ha, byl jsem rychlejší, viď? To jsi nečekala,“ radovala se. ,,Jedna nula,“ házela jsem to do autu, protože to pro mě nic neznamenalo. Nakonec stejně přišel s prosíkem a bylo mu mizerně.
Občas mám strach, že zůstanu na ocet
I když mě to stále baví, začínám mít obavy. Třicítka se neúprosně blíží a já jsem vlastně pořád sama. V žádném vztahu nevydržím déle, než je nutné. Bojím se, že jsem se do toho tak zamotala, že už možná ani nepoznám, když vedle sebe budu mít toho správného chlapa. Krásná taky nebudu věčně, takže jsem postupně začala přehodnocovat svoje chování.
Zjevně jsem to ale nechala zajít příliš daleko. Nevydržím v žádném vztahu moc dlouho. Mám to asi v hlavě špatně nastavené. Určitě bych jednou chtěla svatbu, děti, rodinu. Bohužel se stylem života, který jsem si zvolila, nejspíš utřu nos. Asi je na čase najít si dalšího obětního beránka.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.