Stela roky posílala dceru ke svému bratrovi, který ji měl moc rád. Lence se tam zpočátku líbilo, ale časem se vracela pořád nespokojenější. Když Mirek po letech náhle zemřel, Lenka se Stele svěřila, co jí strejda roky prováděl.
Před časem zemřel můj o tři roky mladší bratr Mirek. I když jsme neměli nejlepší vztah, byl to brácha a já ho měla ráda. Jeho ztrátu jsme všichni oplakali. Tedy až na jednoho člověka. Na moji dceru Lenku, která vypadala, že má ze strýcovy smrti radost.
Brácha měl pro naši dceru vždycky slabost
To, že náš vztah nebyl zalitý sluncem, způsobil fakt, že mě doma rodiče vždycky ve všem protežovali. Byla jsem jejich miláčkem, zatímco brácha si musel všechno vydřít sám. Nebyla to ale moje vina, zkrátka to tak bylo. Já se díky tomu dostala dál než Mirek. Založila jsem si podnik, postupem času si našla manžela Vaška, s nímž mám dceru Lenku.
Mirek ji měl od narození velmi rád. Díval se na ni s takovou láskou, až jsem z toho byla sama překvapená. Když povyrostla, jevil zájem o to ji sem tam někam vzít. Nic jsem proti tomu neměla. Naopak. Byla jsem ráda, že bere aspoň ji, když ne mě. Jezdili spolu na výlety, často ji zval do kina. Když byla starší, někdy u něj i přespala.
V pubertě jsme s Lenkou velmi bojovaly. Uzavřela se do sebe, měla problémy ve škole, zlobila s jídlem a byla drzá. Když jsem to řešila s kamarádkami, všechny se shodly na tom, že je to puberta, která odejde stejně rychle jako přišla. S Vaškem jsme zaťali zuby a snažili se to těžké období zvládnout.
Dcera ke strýci zničehonic odmítala jezdit
Zničehonic začala Lenka odmítat jezdit za Mirkem. ,,Mami, já tam nechci,“ žadonila často. ,,Má tě rád, dělá mu radost, když s ním jsi. To to pro něj vážně nemůžeš udělat?“ zeptala jsem se jí a znovu ji poslala za bratrem. Ani ve snu mě nenapadlo, proč k němu najednou nechce. Brácha tvrdil, že je u něj spokojená, takže jsem to zase svedla na pubertální rozmar.
Když byla Lenka plnoletá, už se rozhodovala sama. První, co udělala, bylo, že se od nás odstěhovala a zpřetrhala kontakt s Mirkem. Ten mi brečel u dveří, že nechápe, co se stalo. Vzhledem k tomu, že ani mně Lenka neřekla důvod svého rozhodnutí, neměla jsem pro něj útěchu. Roky plynuly a Lenka byla pořád vzdorovitá.
Jen trochu jinak. Stal se z ní introvert, který odmítal chodit mezi lidi. Když se jí někdo zeptal, kdy si konečně najde chlapa, stavěla se na zadní. ,,Chlapi jsou zvířata. Žádného nechci,“ tvrdila.
Po bratrově smrti jsem odhalila šokující věc
Mirek časem propadl alkoholu, který ho dostal do hrobu. Netušila jsem, jak vážné to je, takže mě jeho smrt šokovala. Ale pořád ne tak, jako dceřina zpověď. Na pohřbu jsme všichni brečeli, jen Lenka se tvářila snad až blaženě. Později jsem se jí ptala, jak vnímá Mirkovu smrt. Její odpověď mě zcela zničila. ,,Mami, já jsem ráda, že umřel,“ začala. ,,Nemáš ponětí, co mi celé ty roky dělal,“ řekla a rozbrečela se.
Svěřila se, že ji můj bratr roky sexuálně obtěžoval. ,,Bála jsem se ti to říct. Myslela jsem si, že bys mi nevěřila,“ pokračovala a padla mi kolem krku. Mě dostihla totální bezmoc a výčitky svědomí. Vždyť to já ji tam posílala. Mirek je mrtvý, což není útěcha. Lenka si ponese šrámy celý život. A já vlastně také.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.