Leontýna (36): Partner skončil na vozíčku. Okolí mě nabádalo k něčemu naprosto otřesnému

David a já jsme byli jako nejlepší kamarádi, on mě znal ze všech nejlépe a já věděla, že s takovým chlapem zůstanu už navždy. Měli jsme spoustu plánů, chtěli jsme procestovat celý svět a pak mít kupu dětí. Jedno léto se nám ale změnil život.

Přespávali jsme zrovna ve stanu v jednom lomu. Ráno David vstal a chtěl si zaplavat, ještě před snídaní. Jenže se rozběhl a skočil do mělké vody. Zlomil si krční páteř a poranil si míchu. Pak už se to semlelo strašně rychle. Přiletěl vrtulník a odletěli s ním okamžitě do nemocnice.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavla (27): Románek s cizincem měl šílenou dohru. Šla jsem na testy, výsledky byly pozitivní

Nejtěžší období našeho života

Bylo to strašně těžké. Byl zázrak, že to přežil, ale já se pořád bála, že to nezvládne. V nemocnici byl dlouho a nedokázal se smířit s tím, že zůstane na vozíku. Prsty na levé ruce měl také ochrnuté. Několikrát na mě byl hrubý a křičel, ať ho opustím, když je mrzák, vzápětí se rozbrečel, že o mě nechce přijít. Já jsem o tom neuvažovala ani na vteřinu. Jeho rodiče si ho chtěli vzít k sobě, ale to David odmítl.

Doma to bylo horší, než jsem myslela. Neměli jsme na to přizpůsobený byt, takže David bez mé pomoci skoro nic nezvládl. Už jsem z toho byla vyčerpaná, ale nechtěla jsem to před ním dávat najevo.

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (53): Manželovi šlo o život. Po zotavení řekl, že život je krátký, a začal si užívat se vším všudy

Šokovali mě

Tenkrát mi volala kamarádka a ptala se, jak to zvládám. Svěřila jsem se jí, že je to náročné, a ona mi řekla, abych ho opustila. Nevěřila jsem vlastním uším. Jenže horší bylo, že když jsem volala mámě a naštvaně jí vyprávěla, co mi kamarádka řekla, ona s ní souhlasila. „Jsi mladá, zkazíš si život,“ říkala a já jí rozčileně práskla s telefonem.

Dokonce i jeho rodiče si neodpustili poznámku, že až mě to přestane bavit, tak mám dát vědět, že si ho vezmou k sobě. Jediný, kdo oceňoval moji péči, byl David. A na tom mi záleželo nejvíce. Byly noci, kdy jsem brečela do polštáře a bylo jich hodně, ale byly i noci, kdy jsme vedle sebe usínali a byli nejšťastnější na světě, že máme jeden druhého. Teď se snažíme dělat všechno, co s vozíčkem jde. Udělala jsem rozsáhlý seznam míst, který je přístupný pro vozíčkáře, a vůbec se nenudíme. Stmelilo nás to ještě víc a já zůstanu s Davidem do konce života.

Mohlo by Vás zajímat:

Ludmila (61): Na smrtelné posteli měl můj manžel zvláštní přání (+AUDIO)

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.