Libor (40): Máma mi pomohla v nejtěžší chvíli mého života. Bohužel s ní už ale dál nedokážu vycházet

Před třemi lety mi zemřela manželka. Lívie se ocitla ve špatnou chvíli na špatném místě a bohužel jí to stálo život. Zůstal jsem ze dne na den sám. Máme spolu dvě krásné děti. Neměl jsem ponětí, jak to celé zvládnu. Zjevně i moje mamka měla strach, tak mi přispěchala na pomoc.

Mohlo by Vás zajímat:

Vladimír (33): Matka se na mě nezdravě upnula. To, že mi ničí život, je jí úplně jedno

Máma přirozeně vplula do role hospodyně

Všechno se semlelo tak rychle. Ten den odjela Lívie večer na nákup, ze kterého se už nevrátila. Padla totiž mlha, která ženě zkomplikovala řízení natolik, že poslala auto přímo do stromu. Přivolaní záchranáři už jí nedokázali pomoci. Když vám volají takovou zprávu, myslíte si, že je to vtip. Kdo ale vtipkuje o smrti?

Absolutně jsem nevěděl, co mám dělat. Doma jsme v té době měli dvouletého Filipa a tříletou Kláru. Bolelo mě u srdce, když jsem jim musel říct, že se maminka už nikdy nevrátí. Byl jsem neskutečně zmatený z toho, co mám vlastně dělat. Kdo teď bude doma s dětmi? Věděl jsem, že musím chodit do práce, abych nás uživil.

Tehdy se mi nabídla máma, která už byla v důchodu. ,,Přes den ti děti pohlídám. Neboj se, spolu to zvládneme,“ utěšovala mě a já jí byl vděčný. Ráno jsem dal dětem pusu a šel do práce. Věděl jsem, že o ně bude dobře postaráno. Mamka s nimi chodila ven, doma uklízela a vařila. Skoro to vypadalo, jako by se nic nezměnilo. Jen roli manželky zastat nedokázala.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (39): Z mylné představy o tom, kdo je moje matka, mě vyvedla fotka na internetu

Po čase jsme se začali hádat

Po roce už bylo pro matku náročné k nám každý den hodinu dojíždět, a tak přišla s nápadem, že se k nám nastěhuje. Neměl jsem moc na výběr, tušil jsem, že když řeknu ne, přestane mi hlídat děti. Automaticky jsem na to kývnul a pomohl jí se stěhováním. Děti na ni byly zvyklé, takže ty to maximálně ocenily.

Domácnost fungovala jenom díky mámě. Jenže po čase přišly první neshody. Matka mě nepouštěla k výchově. Když jsem řekl něco směrem k dětem, už to kritizovala. Vadilo jí, jak s dětmi blbnu nebo že je nechávám moc koukat na televizi. ,,Mami, já jsem jejich táta. Vím, co dělám, tak se neboj,“ odporoval jsem jí a doufal, že mě pochopila.

Po čase jsem si všimnul, že jim máma i dost nezdravě vaří. Samé omáčky, knedlíky. Dětičky se začaly kulatit, a tak jsem zasáhl. ,,Mami, myslíš, že bys mohla vařit i zdravá jídla? Podívej se na Klárku, jaké má tvářičky,“ požádal jsem ji v dobrém. ,,Já jsem babička a ty takhle vaří. Nebudu vařit žádné zdravé blafy, chudáci děti,“ sjela mě.

Mohlo by Vás zajímat:

Libuše (35): Matka se nabídla, že nám bude hlídat syna. Pak si za to naúčtovala nehoráznou částku

Řekl jsem jí, že už její pomoc nepotřebuji

Když obě děti nastoupily do školky, došlo mi, že už matku tak moc nepotřebuji. Navíc jsme se dost často hádali. Hlídala mě, co dělám, kde jsem a proč tam jsem. Několikrát denně mi volala, co mám koupit. Když jsem šel s chlapama na pivo, vadilo jí to. ,,Nebudu se o děti pořád starat sama,“ namítala. ,,Fajn, mami, tak se můžeš zase odstěhovat. My to zvládneme,“ vypadlo ze mě.

To se matky velmi dotklo. ,,Tak už se mě zbavuješ? To jsem ti byla dobrá, když jsi byl na dně, co?“ zaútočila na mě. ,,Já jsem ti velmi vděčný. Byla jsi tady v té nejhorší chvíli a pomohla nám. Jenže teď už to přeháníš,“ namítal jsem. Mamka už se týden neukázala, ale myslím, že jenom trucuje a čeká na moji omluvu. Jenže já vážně netuším, za co bych se měl omlouvat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Mirek (57): Odmítám hlídat vnuka, protože vím, kdo je jeho skutečný táta. Doma mám dusno

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.