Paní Lucie zažila v dětství jednu neobvyklou noc. Nad celou vesnicí poletovala záhadná světla. Podivný úkaz trval asi hodinu. Lucie dodnes neumí s jistotou říct, co se tehdy stalo.
Stalo se to téměř před padesáti lety, ale všechno si pamatuju, jako kdyby k tomu došlo včera. Byla letní noc a kvůli teplu se mi špatně spalo. Pak se objevilo něco, co zahnalo jakýkoliv spánek...
Noc plná překvapení
Vyrůstala jsem na vesnici a pamatuju si, že nás vždy byl plný dům. Mám pět sourozenců, takže mamka s taťkou se museli otáčet, aby nás všechny uživili. A my jsme jim samozřejmě pomáhali. Hlavně v létě byla spousta práce se zvířaty, úrodou a zavařováním.
Když jsme se večer zastavili, byla jsem ráda, že můžu jít spát. Na nějaké to ponocování jsem ani nepomyslela. Jednou, to mi bylo deset let, bylo tak hrozné vedro, že jsem se v noci převalovala a nedokázala usnout. Ségra na tom byla stejně. Seděla u okna a koukala na hvězdy.
Ležela jsem v posteli a snažila se usnout, když mě ségra zavolala k oknu. Moc se mi nechtělo, ale pak jsem i já viděla, že je venku nezvykle moc světla. Ještě podivnější bylo, že to světlo se pohybovalo. A najednou bylo těch světel víc...
Záhadná světla létala nad celou vesnicí
To už nám na dveře bušili bráchové a řvali, ať se jdeme podívat ven taky. Se ségrou jsme vyběhly v nočních košilích a bez bot, ale vůbec nám to nevadilo. Venku byli všichni a koukali jsme se společně na tu nádhernou scénu na obloze. Světla tancovala jako tisíce tajemných luceren.
Vůbec jsem necítila strach. Měla jsem pocit, že se přede mnou otevírá nový svět plný zázraků. Za chvíli někdo od sousedů přelomil mlčení a rozjela se debata o tom, co by to mohlo být. Sousedka měla fotoaparát a zkusila udělat pár záběrů, ale její manžel mávl rukou a řekl, že až dají film vyvolat, stejně z toho nic nebude.
Divadlo trvalo asi hodinu, pak se světla pomalu vytratila a na noční obloze zbyly jenom nehybné hvězdy. Lidé chodili kolem, vyptávali se, co to mohlo být a říkali nám vlastní teorie. Vzrušená debata trvala až do rána. Pak se všichni rozešli domů a za svými povinnostmi. Pamatuju si, jak jsem byla unavená, protože jsem měla za sebou první probdělou noc v životě, ale pohánělo mě vzrušení z toho neobvyklého zážitku.
Byla to návštěva z vesmíru?
Jak jste možná už pochopili, byl začátek sedmdesátých let, takže se ve vesnici rychle ukázali nějací soudruzi. Nejdřív nám zakázali o tom mluvit, pak se vyptávali, co to bylo, ale uspokojivé vysvětlení neměl nikdo z nás. Pak zabavili sousedce foťák a už nikdy ho nedostala zpátky. Vím, že chodila za starostou, aby s tím něco udělal, ale ten jí řekl, ať na foťák raději zapomene, aby nebyl průšvih ještě větší. O jaký průšvih vlastně šlo, tak to nikdy neřekl.
Dodnes přemýšlím nad tím, co se vlastně oné noci odehrálo. Byla to návštěva z vesmíru? Nebo nějaká záhadná síla, která nás obklopuje, ale my ji vidíme jenom občas? Přešlo padesát let, ale pořád neznám odpověď. A pravdu zřejmě nikdy nezjistím...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.