Anežčin manžel Daniel má dlouhodobé problémy se spaním. V lepším případě spí tři hodiny denně a začíná se to projevovat na všech frontách. Na jeho zdraví, v manželství i práci. Daniel se uzavřel a už s nikým nemluví. Anežka se vedle něj necítí dobře, ale ví, že její odchod by situaci jen zhoršil.
I když člověk ví, jak moc je důležitý kvalitní spánek, někdy ho podceňuje. Vím o tom své, protože můj manžel má velké problémy se spaním. Rok a půl pořádně nespal. Neblaze se to projevuje i v našem manželství. Myslím, že nepřeháním, když řeknu, že to může vést k rozvodu.
Manžel začal mít problémy se spaním
S Danielem (40) jsme spolu třináct let. V době, kdy jsme spolu začali chodit, mě nenapadlo, kam až to dotáhneme. Původně jsem ho brala jen jako záplatu na jeden nepovedený vztah. My se ale vzali, koupili dům, založili rodinu a měli se rádi. Občas jsme se pohádali, ale zase jsme k sobě našli cestu. Vždycky jsme se k sobě snažili být upřímní a jednat na rovinu.
Před rokem a půl začal mít Daniel problémy se spaním. I když byl hodně unavený, nedokázal po uložení do postele usnout. První týdny to moc neřešil. Mlel se tak dlouho, dokud zkrátka neusnul. Někdy usnul o půlnoci, jindy dvě hodiny před zvoněním budíku.
Vzhledem k tomu, že jsme spali vedle sebe, nemohlo mi uniknout, jak se celou noc převaluje a nadává. Když už to trvalo dva měsíce, začala jsem to řešit za něj. Dbala na jeho vyváženou stravu, učila ho dechové cvičení a zakazovala mu telefon před spaním. Nic z toho nezabíralo. Po půl roce už to bylo zoufalé.
S manželem přestala být řeč
Zákonitě se to muselo někde projevit. Daniel začal být podrážděný, vylítal na nás kvůli hloupostem. Tehdy jsem ho poprvé požádala, aby zašel k lékaři. „Co mi tak asi řekne? Dá mi prášky, který stejně nezaberou," shodil můj návrh ze stolu. „A co chceš tedy dělat?" zajímalo mě. „Prostě počkám, až to přejde," utrousil.
Nenechala jsem se odradit a začala mu vařit osvědčené čaje na spaní. S nevolí je pil, ale neměly na něj žádný účinek. Daniel po dalším půl roce vypadal jako zombie. Když naspal denně tři hodiny, bylo to hodně. Byl roztěkaný, unavený a začalo být velmi těžké s ním komunikovat. Začal často zapomínat, v práci dělal chyby.
Dokonce se odstěhoval z ložnice do jiného pokoje. Doma byla dusná atmosféra, děti se ho bály. To mu ke klidnému spánku také nepřidalo. My dva jsme spolu přestali i spát, což frustrovalo zase mě. Dál jsem usilovně pracovala na tom, aby s tím začal něco dělat. On však návštěvu lékaře razantně odmítá.
Vedle manžela už se necítím dobře
Teď zjistil, že když si dá večer pár piv a panáka tvrdého alkoholu, jeho mysl se otupí a on může spát. Je pochopitelné, že s takovým řešením nejsem spokojená. Akorát si tím zadělává na další problém. Bohužel s ním v této fázi už není vůbec žádná řeč. Se mnou ani nemluví, s dětmi jen trochu. Mám o něj vážně strach.
Jsme si zcela cizí, nic o něm nevím. Nemám tušení, co se mu honí v hlavě a jakého démona se snaží zahnat. Jen vím, že sám to nezvládne, ale současně mou pomoc odmítá. Jsem z toho nešťastná a už se vedle něj necítím dobře. Před časem promluvilo moje sobecké já, které mi našeptává, abych od něj odešla. Moje racionální já ví, že je to pokrytecké a manželovi to akorát uškodí. Já ale nevím, co mám dělat. Řešením je odborník, to ale přes Daniela neprojde. Tak co mám dělat, abych zachránila jeho i manželství?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.