Když Magda začala chodit s Františkem, najednou se mu ozvala jeho bývalá přítelkyně a chtěla si promluvit. Ukázalo se, že vztah ještě nepovažovala za uzavřený. Jenže Magda se svého přítele nehodlala jen tak vzdát. A nebála se použít nejtěžší kalibr.
Františkovi (36) věřím, sám mi na rovinu řekl, že by ho Lenka (38) chtěla zpátky. To si ale měla rozmyslet dřív. Já se ho jen tak nevzdám! Sestra si myslí, že mi nejde už ani tak o Frantu, jako spíš o vítězství nad Lenkou.
Můj přítel nemá vyřešenou minulost
S Frantou jsem se dala dohromady krátce po jeho rozchodu s Lenkou. Chodili spolu několik let a nešlo o první rozchod. Doufala jsem ovšem, že bude poslední. Jeho bývalá nebyla zjevně připravena na to, že František půjde svou cestou. A začala ho lákat zpátky.
„Musím něco Lence doma opravit, staré resty, neměj strach,“ říkal, když jel k ní do bytu. Jindy jí zas pomohl stěhovat novou pračku. Začalo mi to dost vadit a chtěla jsem, aby s tím František přestal. Přiznal mi, že se ho Lenka snaží získat zpět. Řekla mu, že ho stále miluje.
František tvrdil, že mu je Lenky líto. Ale já věděla, co se v takových momentech lítosti může přihodit. Nehodlám být páté kolo u vozu, nebo snad čekat, až si ti dva rozmyslí, jestli spolu budou, nebo ne. Pohrozila jsem Františkovi – buď já, nebo ona. A tak skončilo veškeré pomáhání v domácnosti bývalé přítelkyně. Já pak dala okolí vědět, jak nám to doma perfektně klape.
Trochu jsem jí zalhala
K nelibosti mé sestry jsem se k Františkovi brzy přestěhovala a mluvili jsme už dokonce i o rodině. Moje sestra, která do všeho strká nos, mi nasadila brouka do hlavy. „Jen jestli to neděláš kvůli té Lence, abys jí ukázala, že má smůlu. Skočíš do toho po hlavě a pak zjistíš, že za to tvůj vyvolený možná nestojí,“ nadhodila.
Její teorii jsem kategoricky odmítla. I poté, co mě Lenka pozvala na kávu a hustila do mě, že s Františkem ještě nemají vyřešený konec. Chtěla po mně, abych jim dala prostor. To jsem tvrdě odmítla.
„Jediný, kdo to nemá vyřešené, jsi ty. My se snažíme o dítě a prostor bych tedy ocenila já,“ řekla jsem a s potěšením sledovala, jak se tváří. Uznávám, realitu jsem si trochu upravila. Ale co, o dítě se budeme pokoušet co nevidět. Lenčin pomyslný stín v patách jsem cítila ještě hodně dlouho. Pak jsem konečně otěhotněla a postarala se o to, aby novinku zaslechla mezi prvními.
Začínám o svém chování trošku pochybovat
Delší dobu jsem o Lence neslyšela. Měla jsem dost svých těhotenských starostí. Franta mi někdy přijde nesnesitelný, začínám poznávat i jeho stinné stránky. Občas si vzpomenu na tvrzení mojí sestry. Kdyby nebylo Lenky, možná bych opravdu nepostupovala v našem vztahu tak rychle.
Myslím, že mnoho lidí má sobecké důvody, proč si někoho vzít nebo si pořídit děti. Udržet si chlapa, ukázat světu, že jsou rodina, nebo jen umlčet dotazy okolí a dodržet společenský diktát... Co si o tom myslíte vy?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.