Marie žila v rodině, kde se bytem neustále linula hudba. Její matka byla klavíristka, proto měla tak blízko k hudbě i ona. Ovlivňovalo ji to natolik, že v dospělosti se ukázalo, že bez hudby není některých věcí schopna. Pro její zálibu, proč se nemůže milovat bez hudby, nemá každý muž pochopení. Překoná se a zvládne sex bez ní?
Maminka byla hudebnice, hrála na klavír a na housle. Milovala jsem, když se nám doma po bytě rozléhala hudba. Vlastně u nás doma nikdy nebylo ticho, buď hrála mamka nebo jsme si pouštěli vážnou hudbu z gramofonu. Trpěla jsem, když jsem byla někde v tichu. Všude, kde to šlo, jsem měla sluchátka v uších a oddávala se hudbě. Na nic jsem sice hrát neuměla, ale žila jsem ze zvuků hudby.
Hudba je moje součást
Maminka nárazově vystupovala na menších komorních akcích. Nebyla to její obživa, ale veliká vášeň a koníček. Když to jen trochu šlo, byla jsem vždy u toho. Od ostatních dětí jsem se nějak zvlášť nelišila, jen jsem byla za tu, co už má zase sluchátka. Nevadilo mi to.
Ve třeťáku na střední škole jsem se poprvé zamilovala. Roman moji úchylku, nebo jak to mám nazvat, toleroval. Přišlo mu to velmi zajímavé. Rád se mnou chodil na operu i na vážnou hudbu.
Byla to první veliká láska. Byla jsem stále panna. Po zhruba třech měsících, kdy jsem cítila, že právě jemu věnuji svoje panenství, jsme si udělali hezký večer a já byla připravená. Začali jsme se něžně líbat a mazlit. Cítila jsem, že ho mám ráda, vzrušoval mě, ale i tak tomu něco chybělo. Nedokázala jsem se zcela uvolnit a okamžik si užít. Požádala jsem ho, abychom přestali.
Nevěděl, co se děje, v očích měl strach z toho, že ho nechci. Mně ale chyběla hudba. Potřebovala jsem k tomu hudbu, abych měla rytmus. Požádala jsem ho, zdali si můžeme pustit hudbu. Byl z toho na rozpacích, ale byl tak roztoužený, že pustil moji oblíbenou skladbu. Milování nabralo grády a já jsem byla v hotovém nebi.
Sex jedině s hudbou
Náš vztah bohužel po roce skončil. Hlavu jsem nevěšela, věděla jsem, že se to může stát. Po nástupu do zaměstnání jsem se znovu zamilovala. Jmenoval se Eduard. Už jsem věděla, že pokud dojde na milování, musím k tomu mít hudbu. Na druhou stranu, styděla jsem se říct, jak to se mnou vlastně je. Abych se mohla milovat, musí hrát hudba.
Když došlo na věc, byla jsem jak dřevo. Na nic jsem se neptala a pustila hudbu. Jemu to vadilo a vypnul ji. Chvíli jsme se přetahovali, až to vzdal. Svěřila jsem se mu, že bez hudby nejsem sexu schopna. Koukal na mě jak na blázna. Chtěl mi vyhovět a pustil nějaký metal.
Musela jsem mu vysvětlit, že potřebuji vážnou hudbu. Vyšel mi vstříc, ale bylo vidět, že se mu to nelíbí. I tento vztah skončil, a důvodem byla právě moje hudební úchylka. Došlo mi, že to bude pro někoho problém, ale nedokážu to ovlivnit. Věřím, že najdu někoho, kdo mě bude milovat se vším všudy. Hudba je přeci krásná věc.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.