Marie má bohatého manžela, který si myslí, že za peníze se dá koupit úplně všechno. Dokonce i láska vlastního syna. V rodině tak panuje neshoda mezi rodiči. Marie se snaží syna vychovávat a k něčemu vést. Manžel to vidí tak, že peníze všechno vyřeší. Kdo má pravdu?
Manžel René (53) byl vždycky hodně na peníze. Myslel si, že jsou všemocné. Teď svoji myšlenku aplikuje i na našeho pubertálního syna a na můj názor se neptá.
Manžel nás zahrnoval drahými dárky
René je už roky velmi úspěšný podnikatel. Začínal před patnácti lety v automobilovém průmyslu. Trvalo roky, než se firma rozjela a on vydělával pohádkové peníze. Když se mu začalo dařit, hned vymýšlel, co si koupíme. Odstartovalo to domem v prestižní čtvrti a drahými auty. S tím jsem ještě problém neměla. I když sama pocházím z chudých poměrů a vystačím si s málem.
On chtěl ale víc. Najal nám hospodyni i zahradníka. Mě začal oblékat do drahých šatů a kupovat mi šperky, o které jsem nestála. Po narození našeho syna i jeho zahrnoval dárky, které jako miminko nemohl ocenit.
Manželův život řídily peníze. Jakmile měl soused něco nového, my to museli mít také. Nikdy ho nezajímalo, zda s tím souhlasím. Soutěžil, s kým to jen šlo, aby ukázal, že on je nejlepší. Podnik i nadále skvěle prosperoval a René se rozhodl, že si otevře pobočku v Německu. V té době bylo synovi Markovi osm let.
Místo času dává synovi drahé věci
René jezdil domů jen na víkendy, někdy ani to ne. Žili jsme tak skoro čtyři roky. Markovi otec chyběl a já na něj přestávala stačit. V jedenácti letech už na něj šla puberta a dělal mi samé naschvály. Po oslavě jeho dvanáctých narozenin se René vrátil natrvalo do Čech. Opět jsme žili jako rodina. Jenže kluci si moc nerozuměli.
Ty roky, co byl René pryč, se na jejich vztahu podepsaly. Zprvu ho Marek nebral jako otce a autoritu. Měl ho na háku. Manžela nenapadlo nic lepšího než si syna začít kupovat. Když Marek dostal nejnovější hrací konzoli, skočil mu kolem krku se slovy: ,,Jsi ten nejlepší táta na světě!“ To je to, co René potřeboval slyšet.
Manžel to začal hrát ve velkém. Drahý mobil, nejlepší elektrokoloběžka na trhu nebo drahá televize. To byly dary, kterými si chtěl syna získat. A Marek na to slyšel. Já pro něj přestala být důležitá. Viděl jen otce jako toho svatého a hodného. Už nepoznal, že ho táta nevychovává a nezajde s ním jen tak na fotbal nebo do kina.
Syn nebude znát hodnotu peněz
Když vyplulo na povrch, že mu René dává kapesné ve výši pěti tisíc korun měsíčně, vstaly mi vlasy hrůzou na hlavě. Mezi čtyřma očima jsem manželovi řekla své. ,,Nemyslím si, že to, co děláš, je výchovné. Naopak. Marek nebude znát skutečnou hodnotu peněz. Měl bys toho nechat. Nepřeji si to,“ požádala jsem ho. René se jen ušklíbl a pronesl: ,,Ty snad žárlíš nebo co?“
Jednou měli hoši větší rozbroj, protože jsme Markovi přišli na to, že byl za školou. Ten na otce křičel nenávistné pubertální řečičky. René to neunesl a místo toho, aby ho potrestal, tak se ho snažil odprosit. Jak jinak než penězi. My se od té doby hádáme, protože René mě vůbec neposlouchá. Marek mě zcela ignoruje a jde slepě za otcem. Obávám se, že tohle nemůže dobře skončit.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.