Marie (50): Manžel přede mnou skrýval mrazivé tajemství. Zjistila jsem to na obyčejném nákupu

Byla jsem šťastně vdaná za Radka (55) už skoro 30 let. Naše láska trvala i po tolika letech, i když už to nebylo jako první den, to je jasné. Seznámili jsme se na vodě, a protože jsme oba vždy vedli aktivní život, byli jsme ve svém věku stále v dobré fyzické kondici.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (27): Dvacet let jsem neviděla svého tátu. Když jsem mu chtěla odpustit, řekl mi pravdu

Ničeho jsem si nevšimla

Nejvíce jsme se těšili na to, až se děti odstěhují a my začneme zase více cestovat a sportovat, dokud nám to věk dovolí. Každý rok jsme jezdili na vodu nebo šlapat po horách. Manžel se choval stále stejně, podával stálé dobré výkony, tak mě ani ve snu nenapadlo, že mu něco je.

Chystali jsme se na další dovolenou na hory. Šla jsem dokoupit do krámu zbytek věcí, abychom mohli vyrazit. V obchodě jsem potkala naši sousedku, která se mě velmi opatrně zeptala: ,,Maruško, tak jak se Radek cítí? Neboj, ty chemoterapie zaberou." Koukala jsem na ni udiveně a koktala, o čem to mluví. Přiznala se, že její bratr, který pracuje na onkologii, se o Radka stará a řekl jí, co mu je.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (66): Vidím něco, co ostatní ne, působím jako blázen, proto o svých zážitcích už raději mlčím

Poslední přání

Šla jsem zpět domů a v hlavě si přemítala,  zdali řeknu, že to vím, nebo počkám. Nakonec jsem mlčela a čekala, jak dlouho mi bude takovou informaci tajit. V autě jsem si ho stále prohlížela a říkala si, že to není možné. Když jsme dorazili na místo, nevydržela jsem to a zeptala se ho přímo.

Nezapíral. Řekl, že to ví asi měsíc, ale rakovinu má dle lékaře nejspíš mnohem déle. Rovnou mi ale řekl, že na žádné chemoterapie nepůjde. Rozbrečela jsem, věděla jsem, že to znamená, že umře. Podíval se na mě, pohladil mě a klidným vyrovnaným hlasem mi pošeptal, že si chce zbytek života užít se mnou tak, jak je zvyklý. Odmítá docházet do nemocnice a trpět doma bolestmi po chemoterapiích. Tekly mi slzy beznaděje, protože jsem věděla, že je to jeho poslední slovo.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarka (57): Dcera je prý biomatka a ode mě vše odmítá. Když jsem u ní byla, chtělo se mi zvracet

Požádal mě, ať se k němu chovám stále stejně, žádná lítost nebo zbytečná péče. Bylo to jeho přání a i když to pro mě bylo velmi těžké, chovala jsem se tak, jako že je zdravý. Tato dovolená byla něčím jiná, ale byla plná lásky. Dnes je to rok, co v klidu odešel na druhý břeh.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.