Marika se zamilovala do přítele své kamarádky Dany. Když si na něj začala Dana stěžovat, nabádala ji Marika k rozchodu. Jakmile byli ti dva od sebe, Marika rychle Petra sbalila. Po pár měsících se ale ukázalo, že není tím, koho roky tajně milovala. Petr je totiž zkušený manipulátor.
Vždycky jsem své kamarádce Daně (25) záviděla jejího přítele Petra (30). Naprosto splňoval moje požadavky na muže. Když si postěžovala, že mají problémy, chtěla jsem toho využít. Radila jsem jí rozchod, ale to jen proto, že jsem chtěla Petra pro sebe. To se mi sice podařilo, rychle jsem však pochopila, že to nebyl dobrý nápad.
Chtěla jsem kamarádce odloudit přítele
Měla jsem totiž pocit, že si Dana svého přítele nezaslouží. Ona měla vždycky všechno tak nějak zadarmo. S Petrem to nebylo jiné. Spadl Daně rovnou do klína, a já jí ho nepřála. Na oko jsem samozřejmě dělala, jak jim to přeji. Každé setkání s nimi mi ale rvalo srdce. Byla jsem do Petra platonicky zamilovaná a přála si, aby byl můj.
První tři roky jejich vztahu jsem moc nadějí na jeho získání neměla. Zdálo se, že jim to skvěle klape a já utřu nos. Zhruba před rokem si ale Dana začala na přítele stěžovat. „On je pořád pryč a já jsem sama. Jenže když je doma, já nikam nesmím," fňukala. „Tak ho kopni do zadku, máš na lepšího," hrála jsem to na ni.
Stížnosti na Petra se stupňovaly a po mém našeptávání začala Dana zvažovat rozchod. „On je manipulátor, někdy se ho i bojím," říkala naposledy. To byla moje šance. Tak dlouho jsem do ní hučela, až mi jednoho dne zavolala, že utekla za mámou do Jihlavy. „Díky, že jsi mě v tom nenechala," děkovala mi do telefonu. Já si ve stejnou chvíli mnula ruce a chystala se na lov Petra.
Přítel se projevil jako manipulátor
Moc práce mi to nedalo. Jeden hovor a pozvání na pivo. A už jsme se drželi za ruce. Byl tak pozorný, pořád mi dával najevo, jak jsem skvělá. Říkala jsem si, že nevím, na co si Dana stěžovala. Petr mi celkem rychle nabídl, abych se k němu nastěhovala. Prvních pár měsíců bylo všechno zalité sluncem. Já si připadala jako královna.
První neshody ale na sebe nenechaly dlouho čekat. Petr mě pořád držel doma. Kamkoliv jsem šla, musela jsem mít jeho svolení. On sám nebyl často i několik dní doma, ale nikdy neřekl, kde je. Dokonce za mnou posílal svého kamaráda, aby kontroloval, že jsem doma. Po čase už nebyl Petr tím skvělým mužem. Stal se z něj manipulátor.
Velmi často mě začal urážet a deptat. Dával mi najevo, že jsem nula. „Neuklidíš, neuvaříš a v posteli taky za nic nestojíš," hulákal na mě. A to tak často, až jsem jeho slovům uvěřila. Den po dni jsem si připadala marná a zbytečná. Byla jsem jako ve vězení. Z práce rovnou domů, tam čekat na Petra a bát se, co bude.
Zachránila mě kamarádka, kterou jsem podrazila
Během roka se ze mě stala hromádka neštěstí, trpěla jsem depresemi. Nakonec mě zachránila Dana. Ta, kterou jsem podrazila a ukradla jí přítele. Ukázala svůj skvělý charakter a dokázala mě dostat ze spárů manipulátora. Přijela si pro mě, naložila mě do auta a odvezla do Jihlavy.
Její máma mě u sebe nechala, jak dlouho jsem potřebovala. Rok jsem se z toho dostávala. Nebýt Dany, zjevně bych jeho vlivu propadla úplně. Nejenom že mi odpustila, ale ještě mi pomohla začít znovu. Tak se pozná skutečné přátelství. Nikdy nepřestanu být Daně vděčná.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.