Marika si nedělala iluze o vztahu svých rodičů. Táta věčně věků někde trajdal, zatímco mamka zůstávala utrápená sama doma a čekala na něj. Jednoho dne ale přišla se spokojeným výrazem a Marice se svěřila, že někoho má. Ta se ji v jejím počínání rozhodla podpořit.
Manželství mých rodičů nepatří k zrovna harmonickým. Táta si z mámy udělal posluhovačku. Ta ho roky na slovo poslouchala. Pak se stalo něco, co její chování změnilo. Poznala jiného muže, se kterým začala udržovat poměr. Mně se s tím ve slabé chvíli svěřila.
Mamka na tátu pořád jen čekala
S rodiči nebydlím od 21 let. Tehdy jsem odešla s kamarádkou do podnájmu. Už dávno předtím jsem zaregistrovala, jak se táta k mamce chová. Připomínalo to vztah krále a poddaného. Mamka se svojí klidnou povahou dělala vše, co po ní otec chtěl. Tím ale ochuzovala sebe, svoje potřeby a zájmy.
Zatímco táta obrážel golfové turnaje a bujaré večírky, máma na něj čekala se založenýma rukama doma. ,,Proč také někam nevyrazíš?“ ptala jsem se často. ,,To se nesluší. Musím doma na taťku čekat,“ přiznala se. ,,To teda nevím proč. On si taky chodí za zábavou, ne?“ kroutila jsem nad jejím počínám hlavou.
Občas jsem se snažila mamku někam vytáhnout. Ať už do divadla nebo jen tak na procházku. Vždycky měla v očích radost, že může chvíli žít. Pořád jsem čekala, kdy začne na tátu a jeho zájmy nadávat. Ona ale nikdy neřekla jediného křivého slova. Vadilo mi, že v jejich vztahu nepanuje harmonie.
Mamka najednou pořád někde byla
Čas plynul a já měla pocit, že je mamka pořád sama. Vždy, když jsem jí volala, byla buď v práci nebo doma. Táta byl samozřejmě vždycky fuč. Až jednou. Volala jsem jí v sedm hodin večer, abych se zeptala, jaký měla den. ,,Já teď nemůžu, zavolám ti později,“ řekla a položila telefon. Ozvala se až kolem deváté.
,,Promiň, já byla v divadle,“ konstatovala radostně. ,,To ráda slyším. A s kým?“ zajímalo mě. Mamka mlžila tak dobře, že jsem to z ní nedostala. Najednou nebyla k zastižení. Pořád někam vyrážela. Ať už do kina, na koncert nebo prostě neměla čas. Jedno bylo jasné, nebyla s tátou. Nedalo mi to a vytáhla jsem ji na kávu.
Když přišla, zářila jako sluníčko. ,,Mami, co to s tebou je? Vypadáš jinak. Tak spokojeně,“ zmínila jsem se. Mamka zrudla až za ušima. ,,Já ti musím něco říct. Snad to pochopíš,“ začala a sklopila hlavu. ,,Já totiž někoho mám,“ řekla a rozhlédla se po kavárně, aby nás nikdo neslyšel. ,,Poznali jsme se v divadle, kam jsem se jednou vydala, abych zahnala samotu,“ vysvětlovala mi a zasnila se.
Mamčino tajemství zůstane mezi námi
,,Miroslav je stejně starý jako já. Jen s tím rozdílem, že je rozvedený,“ pokračovala a ukázala mi fotku. ,,Teda, mami, ten je!“ pronesla jsem uznale s pohledem na obrázek šarmantního muže. ,,Táta to neví, to jsi doufám pochopila,“ informovala mě. ,,Já vím, že podvádět se nemá, ale já už prostě nemohla,“ pokračovala a já jí pevně stiskla ruku. ,,Mami, ani nevíš, jak jsem ráda, že mi to říkáš,“ pošeptala jsem.
,,Nechci se rozvádět, ale taky už nechci žít jako doteď. Táta mě má určitě rád, ale neumí to dát najevo. Myslíš, že to zvládneš udržet pod pokličkou?“ zjišťovala. ,,To si piš. Mám ale jednu podmínku. Chci toho tvého Miroslava poznat,“ zaskočila jsem ji. Jak řekla mamka, podvádět se nemá, ale v tomto případě je to k dobré věci. Máma je zase šťastná, usmívá se a o to mi jde především.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.