Markéta žila roky v tom, že pro dceru Nikolu dělá jen to nejlepší. To, že to není pravda, jí ukázal až dceřin deníček. V něm se dozvěděla šokující pravdu.
Když mi bylo tolik, jako dneska Nikole (16), měla jsem pocit, že mi nikdo nerozumí. S rodiči jsem se často hádala. Když se podívám zpět, říkám si, že jsem se chovala jako typická puberťačka. Nedávno jsem našla Nikolin deníček a nestačila se divit.
Dcera přede mnou měla tajnosti
Nikola je šikovné děvče, které umí překrásně malovat. Já se ji v tom snažila vždy rozvíjet. Už jako osmileté jsem jí platila kroužek malování. Netušila jsem, že tam chodí s odporem. Nikdy totiž nic neřekla. Lektorka mi vždy tvrdila, že je Nikča talent a měla by se malování věnovat. Proto jsem to víc neřešila.
Dcery jsem se na nic neptala a musela na kurz chodit. Manžel Libor (49) to nechával na mně. Kdybych jen tehdy nebyla takový sobec! Stačilo se Nikoly zeptat, co by skutečně chtěla, a nemusela bych dnes mít takové výčitky svědomí. Že tehdy měla zcela jiné sny, jsem se dozvěděla teprve nedávno.
Když mi volali ze školy, aby mě upozornili na Nikolčiny zameškané hodiny, přišla jsem na spoustu věcí. Je fakt, že dcera se přiznala hned, že byla za školou. Nemohla jsem z ní ale dostat, kde ten čas strávila.
Přečetla jsem si její deníček
Pak jsem Nikolu začala podezírat, že kouří. To rázně odmítala a začala přede mnou tajnůstkařit. Občas se mi zdálo, že chodí domů přiopilá a zapáchá cigaretovým kouřem. Určitě jsem v tom neviděla důvod k třetí světové válce. Já v jejím věku nebyla jiná. Ale nedalo mi to a jednou, když nebyla doma, jsem jí udělala čistku pokoje. Našla jsem tam schované cigarety. Ty mě ovšem nerozhodily tolik, jako Nikčin deníček, o kterém jsem do té chvíle nevěděla.
Udělala jsem to nejhorší, co jsem mohla. Otevřela jsem ho a ponořila se do jeho řádků. Nikola v něm vzpomínala na své dětství. Uváděla, že její ,,hrozná matka“ ji nutila chodit na kroužek, který k smrti nenáviděla. Ona přitom toužila po něčem úplně jiném.
Chtěla se stát modelkou. Proto si ty roky dávala pozor na to, co jí, cvičila a pěstovala si dlouhé vlasy. Mě ve svém deníčku vinila z krachu svého snu. Co mě ale dostalo nejvíc, bylo, že její otec, můj manžel, ji tajně podporoval. V dny, kdy měla být ve škole, a nebyla, chodila na konkurzy modelingu. Manžel jí většinu hodin omlouval. Posledně ale zapomněl, a proto se ozvali.
Zjistila jsem o sobě syrovou pravdu
Dále jsem se v deníčku dočetla, že mě dcera vlastně nesnáší. Podle jejích slov jsem se o ni nikdy nezajímala. Vždycky jsem dělala to, co dělalo šťastnou mě, nikoliv ji. Během čtení těch zdrcujících řádků jsem brečela. Nešlo o žádné aktuální rozpoložení. Nikola má o mně takové mínění de facto od nepaměti.
V deníčku si slíbila, že až jí bude osmnáct, odejde z domu. Se mnou zpřetrhá kontakty a vydá se za svým snem. Netuším, co mám teď dělat. Nemohu jí říct, že jsem deníček četla, to by byl definitivní konec. Mám v plánu dceru více poslouchat a podporovat ji. Jenže jak sama v deníčku uvedla, už je stejně pozdě.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.