Martin je typický masožravec a nehodlá na tom nic měnit. O to horší je teď jeho pozice doma. Jeho žena Nina přestala v rámci redukce váhy jíst maso. Má jasnou představu o tom, jak chce, aby se rodina stravovala. Dokonce si nepřeje na Vánoce řízek a salát. Co na to Martin?
Druhého ledna letošního roku se Nina rozhodla, že zhubne. Trvalo jí, než najela na vyvážený jídelníček a našla chuť k pravidelnému sportu. Chvílemi to dokonce vypadalo, že to vzdá. Někdy v březnu se to ale definitivně zlomilo.
Manželka mi začala servírovat bezmasá jídla
Byl jsem rád, že se rozhodla se sebou něco udělat. Líbí se mi krásné hubené ženy. Mé představě se Nina nějaký čas vzdalovala, takže když začala jíst zeleninové saláty a hlídala si příjem kalorií, kvitoval jsem to. Velmi nenápadně vyřazovala z jídelníčku jednu potravinu za druhou. Když přišlo na řadu maso, lekl jsem se.
Tak, jak Nina vařila pro sebe, začala vařit i pro mě a našeho syna Hynka (8). Když jsem o víkendu dostal na talíř místo pořádného steaku sójovou směs, bouřil jsem se. ,,Co to proboha je? Chutná to jako mokrá houba,“ vztekal jsem se. ,,Jen to sněz! Je to plné bílkovin,“ tlačila mě do toho žena. Nechutnalo mi to a co hůř, zvedal se mi z toho žaludek.
Hned druhý den jsem si musel spravit chuť. Došel jsem si koupit pořádný flák masa a na posezení ho snědl. Nina jen nevěřícně kroutila hlavou. ,,Já už maso jíst nebudu. Postupně vás to také odnaučím,“ řekla rezolutně a vypadala docela odhodlaně. Že to myslí vážně, mi dokazovala každý den. Dostával jsem na talíř takové skvosty, že se mi z toho motala hlava.
Maso nebude ani na Vánoce
Na jedné straně jsem jí obdivoval za to, jakou měla vůli. Nejíst maso jí nedělalo sebemenší problém. Dokázala ho skvěle nahradit jinou surovinou tak, aby zachovala požadovaný příjem makroživin. Jenže já jsem prostě masový typ a neumím si a ani nechci představit, že bych ho neměl jíst. A to je právě to, co mezi námi začalo dělat zle.
Nina mi pořád nutí svůj styl stravování. Někdy to žene do extrému a tahá do toho city, což mi nepřijde fér. Přál bych si, aby tak, jak respektuji její životní styl, ona brala ten můj. Když jsme před časem začali řešit Vánoce, ani ve snu mě nenapadlo, co zamýšlí.
Každý rok k nám jezdí celá moje rodina. Prarodiče, rodiče, bratranci. V jednu chvíli je nás v baráku klidně dvacet. Je letitým zvykem, že se na Boží hod upeče krůta s knedlíkem a zelím. Letos to má Nina promyšlené jinak. Už spřádá plány na ultra zdravé menu. Žádná krůta, žádný knedlík. Když mi to řekla, chtělo se mi brečet.
Řízek a salát si vzít nenechám
Díky tomu jsem se dozvěděl, že ani Štědrý večer nebude takový, na jaký jsem zvyklý. Místo řízku budu mít na talíři tempeh. Nikdy jsem o tom neslyšel, takže jsem hned začal pátrat, o co jde. Když jsem zjistil, že je to další nesmyslná zdravá věc, šel jsem do boje.
,,Ty si dej, co chceš, ale já budu mít řízek a salát. To si vzít nenechám,“ zahlásil jsem. Nina vysypala z kapsy nespočet odůvodnění, proč je její varianta lepší. Začínám být víc než otrávený. Dopracoval jsem to tak daleko, že když si chci něco dát, musím to jíst tajně. Nina má vždycky tolik řečí, že mi to pak nechutná. Doufám, že pochopila, že ten řízek prostě mít budu. I kdyby trakaře padaly.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.