Lucie (44): Stala jsem se terčem matčiných nevyžádaných rad a výčitek. A to jen kvůli svému přesvědčení

Myslela jsem si, že v dnešní době je vegetariánství bráno společností jako normální věc. Nikomu svůj styl života nenutíme, ale i tak jsme lidem pro smích. Kdo to celé nese nejhůř, jsou naši nejbližší.

Mohlo by Vás zajímat:

René (39): Že je žena veganka, to bych ještě skousl. Ale její plány už překračují všechny meze

Našla jsem si partnera vegetariána

Vždycky jsem se zajímala o původ toho, co jím. Už v mládí se mi příčilo konzumovat maso kuřat z velkochovu. Bohužel jsem neměla na vybranou. Co mi doma dali na talíř, to jsem musela sníst. To, že jsem s tím měla morální problém, nikoho nezajímalo.

Ve chvíli, kdy jsem se odstěhovala, jsem se stala pánem svého jídelníčku. Postupně jsem z něj vyřadila veškeré živočišné produkty. Brzy jsem na sobě pocítila změny, především ty pozitivní. Po seznámení s Robertem jsem byla šťastná za to, že i on je vegetarián. Byl mnohem dál než já. Leccos jsem se od něj naučila.

Pro moje rodiče to ale bylo něco, co nedokázali za živého Boha pochopit. Když nás matka pozvala na oběd, udělala kuře. Věděla, že ho nebudeme jíst, a stejně nám ho servírovala. Šla tak daleko, že do nás vysloveně rýpala. ,,To si nedáte ani kousek? To byste mě urazili. Musíte jíst maso. Člověk je masožravec. Stejně to jednoho dne porušíte,“ tvrdila.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarka (57): Dcera je prý biomatka a ode mě vše odmítá. Když jsem u ní byla, chtělo se mi zvracet

V těhotenství jsem zažívala muka

Místo toho, aby nás nechala žít, celou situaci zhoršovala. Můj táta označil Roberta za bábovku, když se nechal zmanipulovat ženou k takové šílenosti. Nebyla šance mu vymluvit, že tak to vážně nebylo. Nejtěžší zkouškou jsme si prošli v době mého těhotenství. Matka mi neustále vozila jídlo, které se absolutně neshodovalo s mou ideologií.

Těch zbytečných hádek, co jsem s ní musela vést! Když už byla hodně zoufalá, šla na to přes city. ,,A co tvoje miminko? Ono potřebuje bílkoviny z masa. Jsi sobec, když mu je nedopřeješ. To si budeš jednou pěkně vyčítat, až bude nemocné,“ lamentovala. Robert mě hájil zuby nehty, ale nebylo to k ničemu. Byl přeci stejný sobec jako já.

Když se dcera Františka narodila, byla úplně tabulková. Moje vegetariánství ji nějak nepoznamenalo. Mléka jsem měla dost, nikde žádný problém nenastal. Ten viděla jen matka. Tchyně na tom byla stejně, ale díky bohu bydlela dostatečně daleko, takže ta spílala jen Robertovi do telefonu.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (31): Kvůli synově diagnóze se nám rozpadá rodina. Přitom by se to dalo zvládnout

Rodina nás asi nikdy nepochopí

S manželem jsme se shodli, že nebudeme Františku do ničeho nutit. Od prvních příkrmů dostávala živočišné výrobky. Maso jedla zhruba do devíti let. To už byla dostatečně velká na to, abychom jí vysvětlili zásady našeho stravování. Během dalších dvou let se dané tématice dobrovolně věnovala. Jednoho dne přišla s tím, že i ona chce být vegetariánka.

To už moji matku málem kleplo. Myslí si, že jsme do toho dceru natlačili násilím. I ona jí tvrdí, že se tak rozhodla sama. Místo toho, aby se matka s otcem starali o sebe, strkají nos do věcí, do kterých jim nic není. Když k nám jdou na oběd nebo večeři, vaříme podle jejich potřeb. Obráceně to nefunguje. Proto už k nim nejezdíme. To je pro matku samozřejmě další důvod k hádkám a výčitkám. Myslela jsem si, že to za ty roky už pochopila. Jak se ale zdá, naše přesvědčení nepochopí nikdy.

Mohlo by Vás zajímat:

Marcela (37): Manžel pořád řeší jen peníze. To, že se mu rozpadá rodina, je mu úplně fuk

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.