Martina má za sebou složité období. Spolužáci se jí posmívali, škola jí nešla a rodiče si k ní neuměli najít cestu. Před tím nejhorším ji zachránila babička, která dokázala všechno napravit.
Když jsem byla ve třeťáku na gymplu, ocitla jsem se v šílené situaci. Procházela jsem si dost náročnou pubertou a nikdo z mého okolí mi nedokázal pomoci. Ve škole jsem měla špatné známky, spolužáci se mi často posmívali a s učiteli jsem se většinou jen hádala.
Naslouchala mi jen babička
Doma to bylo ještě horší. Rodiče se na mě neustále zlobili kvůli špatným známkám. A když jsem se jim snažila svěřit se svými problémy, neposlouchali mě. „Můžeš si za to sama. Pořád někde lítáš a neučíš se,“ odbyla mě obvykle máma. Cítila jsem se osaměle a bezmocně. Pociťovala jsem něco, co bych mohla nazvat depresemi.
Jediný člověk, který mi skutečně naslouchal, byla moje babička. Chápala, jaké složité je být v tomhle věku. Snažila se mi pomoci, jak nejlépe uměla. „Nikdo mě nechápe, babi, cítím se tak bezmocně. Můj život nemá smysl..." postěžovala jsem si jednou. A prozradila jsem jí, že by možná bylo jednodušší, kdybych na tomhle světě nebyla.
Babička mi s laskavostí sobě vlastní odpověděla: „Neboj se, Martinko, najdeme řešení. Každá situace řešení má, i když ti to v tu chvíli tak nepřipadá.“ Bylo to snad poprvé, kdy jsem se cítila, že mi někdo skutečně naslouchá a snaží se mi pomoct.
Vyrazily jsme na dámskou jízdu
Další týden mi babička zavolala. Napadlo ji, že bychom mohli vyrazit někam na víkend. A máma by šla s námi. Už dlouho jsem se chtěla podívat do Barcelony, takže jsem neváhala. Babička to celé domluvila s mamkou a vyrazily jsme na dámskou jízdu.
V Barceloně jsme prožily skvělé tři dny. Mamka a já jsme po dlouhé době konečně strávily čas spolu a probraly jsme všechny mé problémy. Máma mi pak vyprávěla o své pubertě. Uvědomila si, že ani ona to v tomhle období neměla lehké.
„Nevím, jestli ti se vším dokážu pomoci. Ale budu se snažit najít nějaké řešení,“ řekla a objala mě. Cítila jsem se mnohem lépe, když jsem věděla, že mám její podporu.
Babička mě zachránila
Po návratu domů si mamka našla víc času, aby mi mohla naslouchat. Také jsme našli doučovatele na matematiku a fyziku. Začala jsem se víc soustředit na učení a můj prospěch se postupně zlepšoval. Moje sebevědomí rostlo s každou další dobrou známkou.
Babička byla šťastná, že mě zachránila před černými myšlenkami. Od té doby se naše společné výlety staly pravidlem a já se na každou trojgenerační dámskou jízdu moc těším.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.