Martina má za manžela fanatického sportovce. Standa je tím posedlý tak moc, že do sportu začal nutit i malou Anežku. Ta s ním musí jezdit dlouhé tratě na kole, nebo chodit běhat. Martina ví, že dcera už nemůže, ale bojí se tátovi postavit. Ani ona ale netuší, jak to Standovi vysvětlit.
O mém Standovi (35) se ví, že je to fanatický sportovec. Takového jsem ho poznala a takový zjevně i zůstane. Za ty roky jsem si na jeho vášeň pro sport zvykla. Jenže teď dělá něco, čím ničí naši dceru Anežku (8). Za každou cenu se ji snaží nutit do sportu. Chudák holka musí jezdit na kole dlouhé kilometry, aby se táta nenaštval.
Manžel je vášnivý sportovec
Standa mi hned na začátku vztahu řekl, co pro něj sport znamená. Bylo na mě, jestli ve vztahu s takovým "fanatikem" zůstanu, nebo půjdu o dům dál. Byla jsem do něj zamilovaná a slíbila jsem si, že jeho koníčky budu respektovat. A myslím, že jsem svůj slib splnila. Kdykoliv Standa sedal v pět ráno na kolo a jel si pro svých padesát kilometrů, neřekla jsem ani popel.
Když se místo společného víkendu se mnou vydal s kamarádem šplhat po Alpách, já mu popřála šťastnou cestu. Nikdy, vážně nikdy, jsem nedala najevo, že mi vadí, kolik času tráví mimo domov. Jeho sportování mě vlastně donutilo, abych si také našla koníček. Tak jsem začala šít. Nejprve jako amatérka, po čase jsem se tím začala živit.
Každý jsme měli to svoje. Já šicí stroj a Standa neposedné tenisky. Občas mě ukecal a šla jsem sportovat s ním. Jenže on jej šílenec, který nikdy nemá dost. Pro rekreačního sportovce je 70 kilometrů za den něco šíleného. Nicméně jeho sportování mělo i své plusy. Standa nevyhledává hospody. Žije zdravě a vím, že bych za takového muže měla být ráda.
Manžel začal nutit do sportu i malou dceru
Když jsme zjistili, že jsem těhotná, Standa jásal. Hned si představoval, jak si z našeho dítěte udělá sportovního parťáka. Byl s tím roztomilý. Narodila se nám dcera Anežka. Mile mě překvapilo, když si po půl roce Standa pořídil sportovní kočár a chodil s ní běhat. Ona si poklidně dvě hodiny spinkala v kočárku, zatímco Standa lámal půlmaraton.
Když byly Anežce tři roky, už měl manžel v ruce několik přihlášek na sportovní kroužky. Začala chodit na tanečky a různé pohybové aktivity. Standa si přál, aby měla kladný vztah ke sportu už od mala. Anežka nenápadně kráčela v jeho stopách. Standa nezastíral, jak je za to rád. V pěti letech s ním ujela svých prvních 20 kilometrů na kole.
Tehdy se ale něco změnilo. Anežka se začala tátovi a jeho nabídkám na sport vyhýbat. Standa to totiž rozjel ve velkém. Musela s ním začít běhat, aby ji mohl přihlásit na dětský běžecký závod. Neptal se jí, zdali to vůbec chce. Rozhodl to za ni. A se slovy, že on jako táta ví nejlíp, co chce a potřebuje...
Manžel nebere ohledy na dceru
Občas jsem zasáhla a Standu krotila. Vnímala jsem, jak je Anežka strhaná a unavená. Standa si ale nedal říct. Doma kvůli tomu začaly hádky. „Já nechci, aby byla pecka jako ty. Chci, aby byla po mě. Sport musí milovat," tlačil to svoje. „Je to dítě. Má si doma hrát s panenkami, ne lámat rekordy na kole," běsnila jsem.
Standa ale dál tlačí na pilu. I když se Anežce zrovna nechce sportovat, nemůže mu odporovat. Nedávno se vrátili z kol. Chudák holka měla v nohách skoro 50 kilometrů. Viděla jsem na ní, jak se na tátu zlobí, ale bojí se mu to říct. Myslím si, že Standa svým přístupem způsobí akorát to, že ta holka bude sport nenávidět. Budu si s ním muset vážně promluvit. Takhle už to dál nejde.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.