Maruška (30): Myslela jsem, že jsme k sobě s tátou našli cestu. Notář mě ale vyvedl z omylu

Když se naši rozvedli, bylo mi třináct let. Táta se od nás odstěhoval ke své milence. Ze dne na den se o mě přestal zajímat. Posílal jen alimenty, ale že by si mě k sobě vzal na víkend, to se nikdy nestalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (43): Po manželově smrti jsem se nestačila divit tomu, co nám zanechal. Rozhodla jsem se ale bojovat

Roky jsem čekala, až se táta ozve

Byla jsem z toho smutná a zmatená. Často jsem se ptala proč. Nemá mě rád? Co jsem mu provedla? I když na něj mamka měla zlost, bránila ho. ,,Má teď novou lásku. Dej mu čas, určitě se jednoho dne ukáže, uvidíš,“ utěšovala mě. Jenže on nepřicházel. Nedostavil se ani na maturitní ples, aby si se mnou zatančil. Jako bych pro něj neexistovala.

Přitom já byla pořád připravená mu odpustit. Stačilo, kdyby mi zvedl telefon a mluvil se mnou. On se ale nechával zapírat, zkrátka dělal, že neexistuje. Pořád jsem v sobě živila naději, že se to zlomí. A toho dne jsem se skutečně dočkala. To už jsem byla vdaná za Michala a čekali jsme dítě. Nevím přesně, z kterého zdroje se to k tátovi doneslo, ale zavolal mi.

,,Chtěl bych tě vidět, šlo by to?“ poprosil mě. Neskrývala jsem radost, kterou mi tím hovorem udělal. Vždyť já na to roky čekala! Setkání bylo zprvu dost nesmělé. Jako bychom si najednou byli cizí. Táta toho o sobě moc neprozradil, ale o to víc se zajímal, jak jsem se poslední roky měla já. Co dělám, kde bydlím a zda bude moci navštěvovat vnuka.

Mohlo by Vás zajímat:

Květa (58): Našla jsem závěť, kterou manžel sepsal pro jistotu. Nemohu uvěřit, co mi udělal

Otec mě i po nápravě vztahu vydědil

Během několika málo let jsme s tátou znovu navázali vztah. I když si myslím, že mezi námi pořád viselo něco nevyřčeného. Jako by si táta ode mě držel odstup. Nikdy mi vlastně pořádně nevysvětlil, proč na mě roky kašlal. Já se ve finále raději ani neptala. Užívala jsem si, že mám zase tátu, který mě má rád.

Když mu bylo padesát dva, vážně onemocněl a záhy zemřel. Byla jsem z toho špatná, protože sotva jsem tátu našla, hned jsem o něj přišla. Když si mě předvolal notář na jednání kolem dědického řízení, zažila jsem šok.

,,Váš otec před rokem sepsal závěť, v níž vás vydědil,“ prozradil mi. ,,Jaký uvedl důvod?“ ptala jsem se šokovaně. ,,Nezájem z vaší strany," odpověděl. Podle tátových slov jsem se o něj roky nezajímala, a proto se rozhodl tak, jak se rozhodl. Notář si vyslechl i moji verzi a uvedl možnost, že se proti tomu mohu odvolat.

Mohlo by Vás zajímat:

Filip (36): Přítelkyně se se mnou chtěla rozejít. Když zjistila, co mě čeká, rychle si to rozmyslela

Rozhodla jsem se, že jeho přání budu respektovat

Jenže mně nejde o majetek či peníze. Já bych spíš potřebovala pochopit, proč to táta udělal. Poté, co jsme se začali znovu vídat a trávit spolu čas, mi to vážně nejde na rozum. Nechci podávat žalobu a soudit se o majetek. Zaráží mě, že táta svoje jmění přepsal jen na milenku a její dítě.

Jsem smutná z toho, že jsem si myslela, že mě má vážně rád. Teď budu muset žít s tím, že jsme si s tátou zjevně neřekli všechno a on se na mě za něco zlobil. Po dlouhých úvahách jsem se rozhodla, že jeho přání budu respektovat. Nehodlám do toho zasahovat. Doufám, že třeba někdy pochopím, proč to udělal.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (35): Nechci se nikdy vdávat. Rodiče mi kvůli své víře dali ultimátum

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.