Matouš (43): Mám děti i báječnou ženu, ale vím, že jsem kdysi přišel o tu pravou. Nedávno jsem ji potkal a stále k ní něco cítím

Až po letech jsem si uvědomil, že Klára (40) byla jediná žena, kterou jsem kdy doopravdy miloval. Bylo to dlouho poté, co jsem se s ní rozešel. Nemá cenu si to vyčítat, jsem docela spokojený. Nedávno jsem Kláru potkal a překvapilo mě, co k ní cítím.

Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (40): Konečně jsem se dočkala polibku od své životní lásky. Bohužel ve chvíli, kdy už není návratu

Ve dvaceti jsem o životě nevěděl vůbec nic

S Klárou jsem chodil už od dvaceti, zažili jsme spolu spoustu věcí - první cestování po světě, radost z maličkostí, první vydělané peníze a společné sny. Byla nejen nádherná a chytrá, ale moc dobře věděla, jak na mě. Uměla si poradit s mou proměnlivou náladou, dávala mému život smysl a drive.

Pak jsem se rozhodl cestovat a pracovat víc a to bez ní. Bál jsem se, že by mě mohla zastavit v rozletu. Bylo nám čtyřiadvacet. Co kdyby chtěla svatbu a děti? Začínal jsem říkat věci typu: „Proč jen jsme se nepotkali později...“

Viděl jsem, že jí tím ubližuji. Chtěla na mě čekat a já si myslím, že by opravdu rok nebo dva zůstala ve víře, že se vrátím a budeme opět spolu. Odmítl jsem vztah na dálku. Zatoužil jsem po svobodě a byl omámený mládím a různými možnostmi. Myslel jsem si, že všechny ženy budou takové. Budou se o mě starat a budou mě bezpodmínečně milovat. Byl jsem naivní hňup.

Mohlo by Vás zajímat:

Adam (46): Přišel jsem o životní lásku. Přestávám věřit, že se ještě někdy zamiluji

Dlouho jsem hledal tu pravou

Roky jsem neměl o Kláře vůbec žádné zprávy, sociální sítě neexistovaly a žil jsem v zahraničí. Po návratu jsem od někoho slyšel, že se vdala a má dítě. Mrzelo mě to, ale ještě jsem nechápal, že mě to bude mrzet po zbytek života.

O mnoho let později jsem se začal usazovat já. Vrátil jsem se nadobro domů a hledal vhodnou „nevěstu“. Žen jsem poznal opravdu dost, od těch krásných a hloupých až po obyčejné i hodné. Žádná z nich neměla tu pravou kombinaci vlastností jako Klára.

Několik vztahů ztroskotalo na mé nerozhodnosti a odtažitosti. Ženy vedle mě zpravidla trpěly, protože si připadaly nedoceněné a málo obletované. Jsem už takový, pamatuji si, že mi to vytýkala i Klára. Ale jak už jsem řekl, dokázala si s tím poradit. Pak jsem potkal fajn holku, brzy jsme se vzali a pořídili si dvě děti.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (37): Otec se mi vysmívá, že nikdy nenajdu lásku na celý život. Možná na tom něco bude

Mám asi všechno, chybí mi jen láska mého života

Jednoho dne jsem na procházce s dětmi potkal Kláru. Vypadala ještě lépe než zamlada. Mluvili jsme spolu několik minut a dobírala si mě jako kdysi. Už jen chybělo, aby mi prohrábla vlasy, jak to dělávala, ale to by se neslušelo. Mezi námi dvěma se snad nic nezměnilo. Srdce mi bušilo.

„Měl jsem zůstat,“ řekl jsem částečně jako vtip. „Každá cesta má svůj smysl,“ usmála se a pohlédla na hřiště, kde pobíhaly moje děti. Možná měla pravdu. Kdybychom zůstali spolu, nemusela to být idylka na celý život. To se ovšem nikdy nedozvím...

Další příběhy ze života

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (50): Po 30 letech jsem potkala svou první lásku. Stojím kvůli tomu před mimořádně těžkým rozhodnutím

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.