Daniela (40): Konečně jsem se dočkala polibku od své životní lásky. Bohužel ve chvíli, kdy už není návratu

Už jako malá holka jsem jezdila s rodiči na hory za kamarádkou Lenkou. Měla staršího bratra, do kterého jsem byla zamilovaná. Myslím si, že tehdy o tom nevěděl. Bral mě jako dítě. Věkový rozdíl deseti let v tom sehrál zásadní roli.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (47): Kývající se lustr a zvláštní sen mě přesvědčily, že existuje něco mezi nebem a zemí

Byla jsem do něj šíleně zamilovaná

Mohla jsem na něm oči nechat. Vnitřně jsem cítila, že to není jen pouhé pobláznění. Jako dítě jsem ten pocit nedokázala přesně popsat. Dnes vím, že to byla láska. Každou návštěvu u nich na chatě jsem si užívala naplno. Vyhledávala jsem jeho přítomnost. I když jsem svoje city nemohla pustit ven, byla jsem šťastná.

Když mi bylo devatenáct, zažila jsem první zklamání. Matouš se oženil. Probrečela jsem snad týden v kuse. Byl to přímý zásah do srdce. Nezbývalo mi nic jiného, než se s tím smířit a popřát mu štěstí. I přesto, že měl manželku, jsem za nimi na chatu pořád jezdila. Zhruba dva roky po svatbě jsem si všimla, že má v očích smutek.

Děti se mu moc nevyvedly, žena ho psychicky týrala. Bylo mi ho líto. Současně jsem měla pocit, že to ze mě cítí. Už jsem pro něj nebyla malá holka. Najednou se mnou jednal jako se sobě rovným. Opět jsem zaregistrovala ten známý pocit. Lásku. Ke své radosti jsem ji cítila i z jeho strany. Nic jsme si neřekli, ale oba jsme o tom věděli.

Mohlo by Vás zajímat:

Bohdan (63): Na události oné noci nikdy nezapomenu. Daly mi naději, že posmrtný život skutečně existuje

Řekli mi, že spáchal sebevraždu

I já se po čase provdala. Manžel Jaroslav je skvělý člověk. Mám ho ráda. Bohužel ale nemohu říct, že bych ho milovala. Mé srdce patří Matoušovi. Škoda, že ani jeden z nás nikdy neudělal první krok.

Když jsem posledně jela na chatu, odchytla mě sousedka. ,,Už jsi slyšela tu hrůzu? Matouš...,“ nedořekla a sklonila hlavu. ,,Matouš? Co je s ním? Mluv!“ zpanikařila jsem. ,,Včera spáchal sebevraždu,“ dopověděla sousedka. Podlomily se mi nohy. Sevřelo se mi hrdlo, nešlo mi dýchat. Lenka mě odvedla k nim na chatu a prozradila mi, jak to celé bylo. ,,Víš, on byl dost nešťastný. Jeho žena a děti ho ničily. Myslím, že ji nikdy miloval,“ vysvětlovala mi.

,,Divné ale bylo, že než to udělal, dlouho seděl pod okem pokoje, kde spáváš ty, když za námi přijedeš. Vypil láhev vína, a pak se zabil,“ řekla se slzami v očích. Okamžitě jsem šla pod to okno, kde jsem našla i láhev. Sedla jsem si na zem a zavřela oči. V hlavě se mi honily snad tisíce otázek. ,,Proč? Proč jsi nic neřekl? Mohli jsme být spolu. A š­ťastní,“ mumlala jsem si.

Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (45): Poprvé v životě jsem stála tváří v tvář duchovi. Nepopsatelný zážitek

Přišel se ještě rozloučit

Začala jsem zoufale plakat a cítila naprostou beznaděj. Netuším, jak dlouho jsem tam v slzách seděla a litovala ztraceného života. Najednou mi začal kolem obličeje foukat jemný větřík a slzy mi osušil. Už se mi nechtělo brečet. Zároveň jsem si uvědomila, že ten průvan je jen u mě. Jinde se nepohnul ani lísteček.

Poté jsem na rtech ucítila polibek. Otevřela jsem oči, ale nikdo přede mnou nestál. Ovšem ten pocit byl nezaměnitelný. ,,Matouši?“ špitla jsem. Opět se v mé blízkosti rozfoukal vítr. ,,Jsi tu. Cítím tě. Miluju tě,“ zašeptala jsem, znovu zavřela oči a nechala se ovívat větrem. Myslím, že se se mnou přišel rozloučit. Nikdy na něj nezapomenu. Nikdy!

Mohlo by Vás zajímat:

Maruška (21): S babičkou jsme se domluvily, že mi dá znamení, až jednoho dne zemře. Svůj slib splnila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.