Michaela si nabrnkla rozvedeného otce malého kluka. Byla do něj natolik zamilovaná, že do toho šla, ačkoliv měl syna ve střídavé péči. Syn je ten nejmenší problém. Horší je způsob, jakým se k němu jeho tatínek chová.
Desetiletý syn mého přítele Jakuba (45) je celkem pohodář. Kuba z něj ale dělá chudáčka, chválí ho za každou prkotinu a nutí mě, abych kolem něho skákala. Začínám si říkat, že Jakub není dobrý otec a já bych možná měla jít o dům dál.
Našla jsem skvělého chlapa, jenže má malý závazek
Když jsem zamilovaná, jde všechno stranou. A pokud se najde nějaký zádrhel, beru to jako výzvu. Milujeme se a zvládneme všechno. Dokonce i střídavou péči. Můj přítel má syna Tea, je mu deset a já s ním trávím každý druhý víkend.
Prvního setkání se Jakub strašlivě obával. Dělal kolem toho zbytečné divadlo. Chtěl, abychom se potkali na neutrální půdě. Nesměla jsem u nich přespat, než si malý Teo zvykne na novou známost. Dítě pak sedělo v restauraci u večeře, rýpalo se v jídle a bylo mu celkem jedno, jestli si dám s jeho tátou pusu nebo mě chytne za ruku.
Jako každý malý kluk, i Teo se zajímal hlavně o fotbal a hraní počítačových her. Tím chci říct, že si nás dvou příliš nevšímal. Přesto mě před ním Jakub neustále odstrkoval. Připadala jsem si u nich doma jako nějaká au pair nebo uklízečka. Pokojík malého synátora byl totiž opravdu lahůdka.
Chválí ho za hlouposti
„Nemůžeš mu něco říct? Má tam bordel jak v tanku. Dneska jsem vynášela osm hrnků, pět talířů a pytel oblečení,“ čertila jsem se. „Teo, zkus Míše trochu pomoct, buď hodný klučina,“ řekl Jakub zjihle a pohladil svého miláčka po vláscích.
To „překvapivě“ nezabíralo. Když jsem našla na koberci přilepenou housku s máslem, zvýšila jsem na Tea hlas. Kuba přispěchal na pomoc, ovšem ne mně, ale synovi. Podkopal moji snahu o autoritu a poprosil mě, abych na jeho syna už nikdy neječela. Ten po mě hodil pobavený výraz. Já pro změnu neměla slov a šla se projít až k sobě domů.
Na Kubovo naléhání jsem za dva týdny s nimi opět trávila čas, nyní jsem ale pozorovala počínání svého přítele se značným despektem. Podle mě není normální chválit dítě v deseti letech ze to, že odnese talíř do dřezu nebo po sobě zvedne ze země ručník.
Prý to pochopím, až budu mít sama děti
Promlouvání do duše nefunguje. Kuba mi říká, že nevím, o čem mluvím. Jsem totiž bezdětná a nemám tím pádem zkušenosti ani nárok na kritizování cizí výchovy. Já ale Jakubovi tvrdím, že kdyby nedošlo na rozvod a rozpad rodiny, choval by se k malému normálně.
Jen si kompenzuje svoje špatné svědomí a fakt, že má Teo dva domovy. Chce být ten lepší a hodnější rodič, ale vychovává rozmazleného spratka. Vlastně bych s takovým chlapem ani dítě nechtěla a začínám si uvědomovat, že je celý vztah omyl.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.