Pavlína (44): Měli jsme dítě v pozdějším věku. Manžel ho rozmazluje, nechápe, že mu tím škodí

Dlouho jsme se s Láďou (48) snažili o dítě. Jsme spolu patnáct let a posledních deset let jsme se věnovali jen tomu, abych otěhotněla.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiří (40): Syn měl plnou pusu střepů a manželka ho ještě zbila. To byla poslední kapka

Dítě na poslední chvíli

Nikdo nedokázal říct, kde je problém. Oba jsme podle všeho byli v pořádku a nebyl důvod, proč bych neměla otěhotnět. Poslední roky jsme se s tím začali smiřovat. Svalovali jsme to na přírodu, že to tak zkrátka má být. Když jsem šla po ulici a viděla cizí maminku, jak veze kočárek, utřela jsem slzu smutku a závisti.

Moje mladší sestra čekala už druhé dítě. Zjevně mě chtěla utišit, tak plánovala, jak budu teta na plný úvazek. Sice to není takové, jako když má žena své vlastní dítě, ale brala jsem to jako její snahu dostat mě z toho smutku. Když jsem oslavila svoje třicáté deváté narozeniny, definitivně jsem se smířila s tím, že budu bezdětná.

Když jsem to delší čas nedostala, první, co mě napadlo, bylo, že už jsem snad v přechodu. Bylo mi špatně od žaludku a byla jsem náladová. Na to, že jsem těhotná, jsem ani nepomyslela. Rozhodla jsem se, že si zajdu na gynekologii. Když mi doktor položil otázku, zdali už mám vybrané jméno pro dítě, vyjekla jsem radostí.

Mohlo by Vás zajímat:

Václav (45): Náš syn je autista, vinu kladu sobě. Manželka se zachovala hanebně

Manžel to přeháněl

„Já jsem těhotná?“ zeptala jsem se velmi překvapeně. Doktor se na mě podíval pohledem, který značil, že nechápe moje překvapení. Vysvětlovala jsem mu, že jsem si myslela, že je to přechod. Na to reagoval, že na to nemám ještě věk. Odcházela jsem z ordinace usměvavá jako sluníčko.

Když jsem to doma Láďovi oznámila, byl šťastný tak, jak jsem to u něj za celou dobu neviděla. Řekl mi: „Udělám pro naše děťátko všechno. Budu ho rozmazlovat už od narození.“ Těhotenství probíhalo docela klidně. Občas mi bylo zle, ale nic hrozného. Celé to uteklo a blížil se den porodu. I ten proběhl v pořádku a nám se narodila dcera Eliška.

Láďa ji choval, kdykoliv to bylo možné. Celé šestinedělí mi byl po ruce. Dělal i věci, které nemusel. Byla jsem šťastná žena. Dcera rostla jako z vody, ale my se doma začali rozcházet ve stylu výchovy. Kupoval jí všechno, na co si ukázala. Zavedl doma pravidlo, že nebudeme používat pohlavky ani nic podobného. Vše se bude vysvětlovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (61): Manžel se v důchodu nudí a vymýšlí kraviny. Je jako puberťák

Rozmazlený fracek

Už když bylo Elišce přes tři roky, bylo to rozmazlené hádě. Jakmile nebylo po jejím a táta nebyl poblíž, dělala mi neskutečné scény. Ukázala v obchodě na hračku, že ji chce. Když jsem řekla ne, tak si lehla na zem, kopala kolem sebe a řvala jak na lesy. Nemusím vám asi popisovat, s jakými pohledy lidí jsem se setkala.

Doma to bylo také šílené. Když jsme byly spolu samy doma, snažila jsem se ji vychovávat tak, aby věděla, kdy je dost. Jakmile ale strčil Láďa klíče do dveří, proměnila se. Tulila se k tatínkovi. Ten vždy všeho nechal a hned skákal podle toho, jak Eliška řekla. Šílela jsem z toho. Rozmazlil ji tak, že se bojím, že to nepůjde napravit.

Na toto téma se hádáme každý den. Prosila jsem Láďu, aby jí občas řekl ne. On mi na to řekl, že kdysi sliboval, že bude naše dítě rozmazlovat. Hodlá svého slibu dostát. Je jak smyslů zbavený, nechápe, že ji tím škodí. On je ale vůči tomu hluchý a slepý. Rozmazlené lidi nikdo nemá rád. My tu také nebudeme věčně.

Mohlo by Vás zajímat:

Marek (34): Manželka miluje jen naši dceru. Od té doby, co se narodila, jsem pro ni vzduch

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.