Milada dlouho toužila po vnoučeti, její dcera Eliška však měla jiné životní plány. Když otěhotněla, provázely požehnaný stav vážné zdravotní komplikace. Budoucí babička ale dostala neobvyklé znamení. Díky němu si byla jistá, že vnučka bude v pořádku.
Dlouho jsem si přála vnouče, ale dcera Eliška (34) studovala vysokou školu, a pak odletěla pracovat do Anglie. Když se vrátila, bylo jí už přes třicet. Nechtěla jsem být otravná matka, která žene svou dceru do chomoutu, ale ve skrytu duše jsem po tom opravdu toužila. Cítila jsem, že vnouče by mi přineslo do života novou energii. A já už ji zoufale potřebovala.
Dceři řekli, že čeká nemocné dítě
S manželem Jirkou jsme už žádný vztah neměli. Naše denní komunikace se skládala z toho, jestli je uvařeno, nebo zda mu podám pivo. Nic, co by mi přišlo po těch letech atraktivní. Když dcera volala, že je opravdu těhotná, zalil mě pocit neskutečného štěstí. Ještě nás však čekalo nějaké to úskalí.
Hned na prvním screeningu jí totiž řekli, že je tam riziko, že dítě není zdravé. Na žádné další vyšetření ji neposlali, a tak jsem usoudila, že se asi nic vážného neděje. Eliška to ale viděla jinak. „Mami, co když se nenarodí? Myslím, že něco není v pořádku," plakala mi na rameni. Později Eliška skutečně řešila vážné zdravotní komplikace. A nebylo jisté, že dítě skutečně donosí.
Vnučka si pamatovala, že za mnou byla
Ten den si pamatuju, jako by to bylo včera. Byl úplněk a bouřka k tomu. Šla jsem si brzy lehnout, byla jsem unavená. Zdálo se mi o blonďaté holčice, která měla povědomý pohled a nakláněla se nade mnou. Vzbudila jsem se uprostřed noci s velkým leknutím. Brzy jsem však znovu zabrala. Zdálo se mi to samé. Cítila jsem zvláštní klid. A to dítě mi bylo lehce povědomé.
„Babičko, to jsem já, Majda. Jsem v pořádku. Řekni to mámě," pověděla mi ta holčička. Jaké bylo moje překvapení, když dcera o pár dní později opravdu přišla s tím, že čeká holčičku a chtěli by, aby to byla Magdalenka.
Vnučka mi prozradila tajemství
Majda se narodila a díky bohu bylo všechno v pořádku. Ona i maminka to zvládly na výbornou. Vnučka je zdravá jako řípa a dělá nám jen radost.
Když jí bylo kolem čtyř let, jednou u nás přespávala. Ráno mi pak řekla věc, která mnou pořádně otřásla. „Babi, tuhle ložnici mám ráda. Byla jsem tu kdysi dávno, pamatuješ? Byla jsem ještě v bříšku. Chtěla jsem, abys věděla, že jsem v pořádku..." pronesla Majda. Tehdy se mi nedostávalo slov. Dnes vlastně taky ne, ale už vím, že měla pravdu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.