Milan (55): Mívám divný pocit, že k nám do garáže někdo chodí. Ženu nechci zbytečně strašit

Když mám odpoledne chvíli čas, nejraději něco dělám v garáži. Poslední dobou mám ale pocit, že něco není v pořádku. Věci a šroubováky nenacházím tam, kde jsem je předtím nechal. Navíc se mi stále zdá, že mě někdo sleduje. Když se ale ohlédnu nikdo tam není. Nevím, zda blázním, nebo to mám nějak řešit.

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (68): Doma se mi ztrácelo jídlo. Synové si mysleli, že blázním, potom jsem záhadu odhalila

Manželce to neříkám

Rozhodl jsem se, že o tom své manželce raději neřeknu. Myslela by si, že jsem se zbláznil a posílala by mě k psychiatrovi. Já ale vím jistě, že se v garáži něco děje. Moje žena Milena je navíc dost citlivá, takže kdyby viděla nějaké přímé důkazy, mohla by se vyděsit, nebo se dokonce chtít z domu po mých rodičích odstěhovat. Bez důkazu by mi ale nevěřila. Takže je to začarovaný kruh.

Nastražil jsem fotopast

Jednou jsem dokonce přes noc nastražil v garáži fotopast, kterou mi půjčil můj kamarád lesník. Ta nejdříve nic nezachytila. Když jsem ale pokus zopakoval, tak jsem na obrázcích zahlédl něco divného. Divnou bílou šmouhu s dvěma kolečky uprostřed nápadně připomínajícími oči.

Od té doby mám divný pocit

Kdykoliv jdu pracovat do garáže, začínám mít divné pocity. Úplně se teď bojím věnovat se svým koníčkům spočívajícím v opravě aut, motorek a dalším kutění. Zní to možná divně, ale dokonce už si tam netroufám ani chodit sám. Začal jsem si před časem brát s sebou do garáže našeho vlčáka, který má hlídací povahu. Když mě ale namísto uklidnění znepokojilo jeho vrčení a fakt, že při tom zírá na jedno místo v rohu u zdi, zhodnotil jsem, že to není úplně dobrý nápad. Zatím stále hledám jiné řešení, které by mi pomohlo zjistit, o co jde a vrátit se tak k mým zálibám, jsem na to ale sám.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (52): Bydlení u hřbitova děsí všechny naše návštěvy. Raději už ani nikoho nezveme

Kamarádi se mi vyhýbají

Jednou jsem sebral odvahu a svěřil jsem se svému nejlepšímu kamarádovi u piva. Ten ale na záhady nevěří. Poznal, že se mnou není něco v pořádku a jsem ve stresu. Přesto mi řekl, že jsem se asi zbláznil. Odvážil jsem se mu ukázat fotku, kterou pořídila fotopast, bylo to ale k ničemu. Jen se zasmál a řekl, ať jsem rád, že mám v garáži také jinou společnost, že se na toho bubáka bude muset přijít někdy podívat. Zatím tedy nevím, co budu dělat dál. Možná vyzkouším pátrat na internetu a zeptám se pár odborníků na záhady. Mám strach, že po tomhle ze mě bude buď to cvok nebo lovec duchů.