Miriam (27): Budu se vdávat, ale potkala jsem lásku ze školky. Zjistila jsem, že ho pořád miluji

Někdy je život vážně samé překvapení. Po letech jsem potkala na koncertě muže, do kterého jsem byla zamilovaná jako malá holčička. K mému velkému překvapení ani jeho city za ty roky neopadly. Naše láska ze školky jako kdyby v nás žila dál. Teď zvažuji, jestli tomu mám jít naproti a opustit partnera, za kterého se budu vdávat.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpán (27): Z nového kolegy se stal kamarád do nepohody. Jenže pak mi vyznal lásku

První lásku jsem potkala už ve školce

Když jsem chodila do školky, byla jsem zamilovaná do Ondřeje. Byl to roztomilý malý zrzoun, se kterým jsem se pořád držela za ruku. Tajně jsme se pusinkovali za bukem a slibovali si lásku až za hrob. Po nástupu do první třídy se nic nezměnilo. Seděl pár lavic za mnou a já věděla, že mě pořád tajně pozoruje.

Lásku jsme tajili i na základní škole. Občas si ze mě před kamarády utahoval, aby byl za tvrďáka. Pak se mi za rohem omlouval. Já jsem do něj byla hodně zamilovaná. Byla to moje první velká dětská láska. Na druhý stupeň už jsme šli každý na jinou školu. Bydlel pár bloků ode mě, ale už jsme se tak nestýkali. Probrečela jsem kvůli tomu několik nocí.

Když jsem se dostala na střední školu do Prahy, bylo jasné, že už se s Ondrou jen tak neuvidíme. Nebylo dne, kdybych na něj nemyslela. Ale věděla jsem, že naše láska je navždy pryč. Po nějaké době jsem si našla partnera. Od svých dvaceti let chodím s Daliborem (33). Je to hodný chlap a má mě rád.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (25): Známe se celý život, ale teď se z toho najednou stala láska

Narazila jsem na svou dávnou lásku

Dalibor mě před rokem požádal o ruku a já řekla ano. Usoudila jsem, že nikoho jiného k sobě stejně nenajdu, a tak jsem se rozhodla pro život s ním. Teď se ale všechno mění. Před čtyřmi měsíci jsme zašly s mamkou na koncert. Dostala to ode mě jako dárek ke kulatým narozeninám. Sotva koncert začal, někdo mi poklepal na rameno.

„Miri? Seš to ty?" ozval se známý hlas a mě se rozbušilo srdce. „Ondro? Co ty tady?" neskrývala jsem radost. Akorát začala hrát hudba, takže nebyl prostor pokračovat v rozhovoru. Celý koncert se za mnou otáčel a potutelně se usmíval. Mamka hned zaregistrovala, co se mezi námi děje. Když jsme halu opustili, Ondra mě doběhl.

„Miri, musíme se vidět. Co děláš zítra?" nadhodil. Mohla jsem na něm nechat oči. Dala jsem mu své číslo a těšila se na setkání. Hned druhý den jsme se sešli v pražském parku. „Jsi pořád tak krásná," složil mi kompliment. Probírali jsme své životy a vzpomínali. „Vždycky jsem tě miloval. Víš to vůbec?" řekl bez okolků.

Mohlo by Vás zajímat:

Vítek (30): Moje platonická láska zrušila zasnoubení. Ihned jsem jí vyznal své city a nestačil se divit

Kvůli dětské lásce chci opustit přítele

Moje srdce samou láskou pukalo. Cítila jsem, že se za ty roky, co jsme se neviděli, nic nezměnilo. Přiznala jsem se, že mám před svatbou. Ondra se tvářil, že to respektuje. A na oko mi popřál hodně štěstí. O pár dní později mi ale zavolal a vynutil si další schůzku. Přišel s růží a řekl něco, co moje plány změnilo.

„Miluji tě. Nechci, aby ses vdala. My dva máme být spolu. Není to obyčejná náhoda, že jsme se zase potkali," řekl a já cítila to samé. Teď hledám vhodný způsob, jak říct Daliborovi, že si ho nevezmu. Mé srdce vždycky patřilo někomu jinému. Možná jsem naivní, když si myslím, že máme s Ondrou šanci, ale věřím, že jsme si souzeni.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (57): Vím, že svého partnera už nemiluji. Kvůli jedné věci ho však nemůžu opustit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.