Miriam se do svatby nikdy nehrnula, protože pro ni není důležitá. Radovan to viděl jinak a požádal ji o ruku. Uběhl rok od svatby a doma se změnilo víc, než si Miriam dovedla představit. Radovan má pocit, že když jsou manželé, musí mu jeho choť být pořád po ruce.
Vždycky jsem tvrdila, že svatbou se mezi partnery zase tak moc nezmění. Jde jen o papír, který vztah úředně potvrdí. Můj manžel Radovan (36) se ale po svatbě změnil hodně. Má na mě nároky, které mě obtěžují. Ten nejnáročnější je, že vyžaduje sex každý den. Hájí se tím, že je to manželská povinnost.
Manžel se po svatbě změnil k nepoznání
Radovan je muž, se kterým jsem prožila teprve druhý vážnější vztah. Známe se osm let a rok jsme manželé. Já se do svatby nehrnula. Nejsem totiž ten typ, který by ji vyžadoval. Nevadilo mi roky žít jen na psí knížku. Naše láska kvetla i bez oddacího listu. Nicméně když mě Radovan před dvěma lety přeci jen o ruku požádal, řekla jsem ano.
Věděla jsem, jak moc je to pro něj důležité. Naznačoval mi to od začátku. Takže jsem tušila, že mě to jednoho dne nemine. Vzali jsme se minulý rok na jaře. Já si alespoň prosadila malou komorní svatbu, kam přišla jen nejužší rodina a pár dobrých přátel.
Nakonec si myslím, že se svatba povedla a my si náš velký den užili. V hloubi duši jsem byla přesvědčená, že se nic zásadního nezmění. Tak možná moje příjmení v občance a prstýnek na ruce. Teď po roce, co jsme svoji, vím, že jsem se spletla. Změnilo se toho víc než dost. Radovan si totiž myslí, že když jsem jeho manželka, musím dělat všechno, co mi řekne.
Vynucuje si každodenní milování
Začalo to velmi nenápadně. Měsíc po svatbě mi začal určovat, co mám vařit. Na celý týden mi vytiskl jídelníček, který by rád viděl na stole. Musela jsem se tomu smát, ale jeho přání jsem splnila. A to byla chyba. Ukázala jsem mu tím, že jsem připravená plnit jeho úkoly. Dodnes vařím podle toho, co mi napíše. Když ne, je zle.
Co je pro mě ale asi nejtěžší, je to, jak se začal chovat po intimní stránce. Vyžaduje totiž každodenní milování. Sotva ráno otevřu oči, už se mi sápe pod peřinu. Někdy jsem povolná, ale někdy se stane, že jednoduše nemám náladu. To je hned načuřený a urazí se na půl dne. Do večera ho to přejde, a hned jak přijde domů, znovu se dožaduje svého.
Za ten rok jsem z toho velmi unavená. Nebojím se říct, že mě kvůli nátlaku a přístupu k sexu začal obtěžovat. Neslyší na moje prosby, že to tak často nepotřebuji. Vždycky mi na to řekne tu svoji větičku, která mě vytočí doběla: ,,Jsi moje manželka. A je tvojí povinností, abys mi byla po ruce.“
Naše manželství asi brzo skončí rozvodem
Ale to se plete. Jsem lidská bytost. Pořád jsem ta Miriam, která má právo říct ne. Jako by nestačilo, že mu sloužím doma, a ještě v posteli. Nechápu, co se s ním stalo. Vážně si to ke mně může dovolit jenom proto, že jsem jeho manželka? Snažím se s ním otevřeně mluvit a vysvětlit mu, že musí ubrat. Mám pocit, že jsem těch sedm let před svatbou žila s někým jiným.
Cár papíru změnil Radovana k nepoznání. Nejsem žádný jeho majetek, ani věc, se kterou může manipulovat. Myslím, že nám předtím bylo lépe. Dám tomu ještě čas, ale pokud s tím nepřestane, jako jediné řešení vidím rozvod.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.