Miroslava (45): Sen o rozsypaných třešních jsem nebrala jako varování. To se mi záhy vymstilo

Když můj syn Filip (12) vyrážel na třešně, bylo to možná proto, že jsem se ten den několikrát zmínila, jakou na ně mám chuť. V noci se mi o nich zdálo, jenže mělo jít o zlou předtuchu. Došlo mi to, až když bylo pozdě.

Mohlo by Vás zajímat:

Stela (29): Zesnulý táta mi chce vzít mamku. Nebýt mé předtuchy, vyšlo by mu to

Probudila jsem se úlekem a hledala po zemi rozsypané třešně

Byla neděle ráno a já se vzbudila leknutím. Poslední, co si ze snu pamatuji, byla hromada lákavě lesklých třešní, rozsypaných se po zemi. Natáhla jsem pro ně ruku, ale to už mi došlo, že se mi o nich jen zdálo. Nebylo mi ovšem jasné, proč mi tak divoce buší srdce. 

Výjev třešní se mi ten den opakoval ještě jednou. Po obědě jsem se na moment zamyslela u kávy a zase jsem viděla velké červené třešně, tentokrát v míse. Pomalu praskla vejpůl a v tu ránu se třešně rozsypaly. Promnula jsem si oči a jako bych cítila sladkou chuť v puse. Zmínila jsem se o tom nahlas a můj syn Filip navrhl, že nějaké natrhá. 

Obvykle jezdili na sousedovic vysokou třešeň s kamarády, jenže tentokrát se děti dozvěděly o nějakých zaručeně velkých třešních kus za městem. Když Filip odjel na kole, začalo mi být divně. Myslela jsem si, že mi nesedl oběd. Jenomže pak přišly závratě a mžitky před očima. 

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (20): Zdálo se mi, že je moje přítelkyně v nebezpečí. Zvedla jsem telefon, a tak jí zachránila život

Chuť třešní mi v ústech zhořkla

Šla jsem se vydýchat na zahradu, zatmívalo se mi před očima. Opět jsem viděla kutálející se třešně, cítila v puse jejich chuť, která následně zhořkla. Pak jsem omdlela. Našel mě manžel, probral mě a já se třásla hrůzou. Došlo mi, že se stane něco hrozného.

„Prosím, jeď najít Filipa. Je na kole na třešních a já nemám dobrý pocit,“ křičela jsem na nechápavého muže. Na nějaké moje instinkty moc nedal, ale přesvědčila jsem ho. Asi hlavně chtěl, abych se konečně uklidnila. Odjel hledat syna a dlouho se nevracel.

To už jsem věděla, že je zle. V podvečer volal z nemocnice. Filip spadl ze stromu, praskla pod ním větev. Nemůže hýbat nohama, bude muset zůstat na lůžku. Zatím lékaři nevědí, jak to všechno dopadne. Polila mě hrůza a příval výčitek, že jsem předtuchu neprohlédla. 

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (54): Zažila jsem chvíle strachu. Topícího se syna mi zachránil až tajemný muž, po němž se pak slehla zem

Dva měsíce pekla pro celou rodinu

Museli jsme být trpěliví, budoucnost našeho syna závisela na tom, jak se mu spraví obratle. Pro mě to bylo peklo, ale co teprve pro syna, který se nesměl dva měsíce hýbat? Když se vše vyvíjelo směrem ke šťastnému konci, všem se nám ulevilo.

Já od té doby nechci třešně ani vidět. Hlavně jsem si ale slíbila, že podivným snům nebo vizím budu věnovat mnohem více pozornosti. Samozřejmě ale doufám, že nás už nic podobného nepotká. 

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Otýlie (21): Často se mi zdálo o babiččině smrti. Pak se ukázalo, že to nebyl jenom sen

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.