Otýlie (21): Často se mi zdálo o babiččině smrti. Pak se ukázalo, že to nebyl jenom sen

Rozhodla jsem se, že se podělím o svůj podivný zážitek. Třeba se někomu stalo něco podobného. Budu vám vyprávět o stále se opakujícím snu, který se stal nakonec realitou. Nemá to bohužel dobrý konec. Mě by jen zajímalo, jak je možné skrze sen vidět budoucnost.

Mohlo by Vás zajímat:

Luděk (21): Babička se nám zjevila v podivné mlze. Díky tomu jsme jí stihli zachránit život

Měla jsem stále stejný sen

Celé to trvalo bezmála rok. Moje babička Patricie (75) byla v té době velmi často hospitalizována. Zlobilo ji srdíčko a mívala nevolnosti. Jednoho dne už musela v nemocnici zůstat. Sotva se její stav stabilizoval, byla přemístěna do léčebny dlouhodobě nemocných. Hlavně z toho důvodu, že už zkrátka nemohla být sama.

Snažila jsem se za ní chodit tak často, jak jen to bylo možné. Nesla to ale docela statečně. Byla soudná a věděla, že tělo už má slabé. Hlava jí ale sloužila víc než skvěle. Často jsem ji naložila na vozík a jely jsme spolu parkem kolem léčebny. Bylo pohlazením na duši vidět, jak si užívá sluneční paprsky. A zhruba po šesti měsících, co byla v LDN, to začalo.

Měla jsem sen, jak u babiččiny postele stoji postava. Byla vysoká a zahalená v černém. Něco si mezi sebou řekly a pak k ní postava natáhla ruce. Babička po chvíli přestala dýchat. Postava jí něžně zavřela víčka a vzala ji do náručí. Poté se vyploužila z pokoje a z nemocnice zmizela. Sen končil tím, jak stojím nad babiččiným hrobem a pokládám jí na hrob tři modré růže.

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (22): Děda řekl babičce ve snu temné proroctví. Bohužel se vyplnilo

Babička v mém snu umírala

Když se mi sen zdál poprvé, nepopírám, že mě vyděsil. Ale pořád to byl sen, a tak jsem ho nebrala vážně. Jenže on se každou noc vracel. Byl do puntíku stejný. Najednou jsem si začala myslet, že je snad pravdivý. A podle všeho byl. Při další návštěvě mi babička řekla, že u ní v noci někdo byl. „Postava nade mnou jen stála a já prosila, že ještě nechci, že máš zítra narozeniny," řekla babi.

Ve mně hrklo jako nikdy v životě. „Už mi moc času nezbývá," špitla a začala se hrabat v kabelce. „Tady máš ode mě malý dárek," nastavila dlaň. V ní byl přívěšek, který v naší rodině koluje už roky. V slzách jsme se objaly a já věděla, že se blíží konec. Babička vyslovila před smrtí ještě jedno přání: „Dej mi na hrob tři modré růže. Víš, jak mám ráda modrou." A já slíbila, že tak učiním.

Když jsem si spojila babiččina slova se svým snem, už jsem věděla, co bude následovat. Noc před její smrtí se mi sen zdál naposledy. Byl opět stejný. Druhý den nám volali, že babička v noci zemřela.

Mohlo by Vás zajímat:

Aurélie (26): Babička mi volala ve chvíli, kdy už nebyla mezi námi. Díky tomu věřím na posmrtný život

Vše se stalo přesně podle snu

Na nás bylo, abychom připravili obřad a pohřeb. Já měla ještě jeden úkol. Jela jsem koupit tři modré růže, tak, jak si babička přála. Položila jsem je na její hrob. Díky snu jsem pochopila, že jsou zkrátka věci mezi nebem a zemí. A my, obyčejní smrtelníci, jim buď věříme, nebo ne. Dodnes však nevím, co mi měl sen říct.

Podle babiččina zdravotního stavu bylo jen otázkou času, kdy skoná. Proč se sen zdál zrovna mě, to nevím. Hlavní je, že babičku už nic nebolí. A snad je někde, kde je hodně modrých růží.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Judita (35): Po smrti podivné sousedky se mi v noci začaly dělat modřiny. Musela jsem se odstěhovat pryč

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.