Miroslava (63): Dcera nám z nejasného důvodu odpírá kontakt s vnukem. Bojím se, že je ztratíme oba

S manželem Josefem (65) máme dvě dcery - Marii (40) a Hanku (38). Radost nám však dělá jen ta starší. Hanka žije několik let ve Velké Británii. Na tom nevidím nic špatného. Založila tam rodinu a porodila syna Olivera, kterému jsou už dva roky. Ale my ho téměř nevídáme. Jsem z toho velmi nešťastná.

Mohlo by Vás zajímat:

Franta (56): Se synem jsem nemluvil deset let a vnuka skoro nevidím. Hrozně mě to mrzí

Mladší dcera žije v zahraničí

Dcera Hanka měla vždycky neposednou povahu. Už na střední škole mluvila o tom, že až dostuduje, pojede dělat au pair do Velké Británie. Z ročního pobytu se stalo téměř dvacet let. Hanka tam žije dodnes a je šťastná. Za ty roky si našla dobrou práci, přátele a nakonec i toho muže.

Prvních řekněme deset let se domů vracela pravidelně. Přiletěla tak pětkrát za rok a strávila s námi kvalitní čas. My jsme za ní létali jednou do roka na 14 dní. I když mi trhalo srdce, že nemám obě holky na dosah ruky, její rozhodnutí žít jinde jsem plně respektovala. Dokonce jsme si i přes jazykovou bariéru sedli s jejím tehdejším přítelem Thomasem.

Byl to slušný chlap, který měl naši Haničku rád a dobře se o ni staral. Dodnes nevím, co se stalo, ale z ničeho nic se rozešli. Hanka nám nikdy neřekla, k čemu došlo. A já si mohu jen domýšlet. Zhruba dva roky byla sama. Nebylo to pro ni šťastné období. Bylo znát, že jí rodina chybí. Hodně nám volala a její návštěvy také nabraly na intenzitě. V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že to tam zabalí a vrátí se domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Libuše (60): Snacha mi odmítá půjčovat vnuka. Nechápu to, vždyť došlo jenom k jedné nehodě

Po narození vnuka s námi přestala komunikovat

Pak ale potkala Franka (42). Zamilovala se do něj na první pohled a rozhodla se, že životu v zahraničí dá ještě šanci. S novou láskou ale přišla nemilá změna. Hanka přestala létat domů. Volala tak jednou za měsíc a skoro to vypadalo jen na hovor ze slušnosti. My se doma s Josefem strachovali, co se děje s naší holčičkou.

Uběhl nějaký čas a Hanka nám oznámila, že je těhotná. Hned jsem začala naléhat, aby jela rodit domů a nabídla jí se vším pomoc. To odmítla a znovu se přestala ozývat. O devět měsíců později nám jen přišla fotka malého vnuka. Dožadovala jsem se alespoň videohovorů, abych toho drobečka mohla vidět.

Hanka se nám vyloženě vyhýbala. Přestala komunikovat i se svojí sestrou, což v nás vzbudilo zlý pocit. Co ale dělat, když nás dělí taková vzdálenost? S manželem jsme hrozně toužili vidět našeho vnuka Olivera. Pochovat si ho v náručí a vrýt se mu do paměti. Hanka k prvnímu setkání svolila až v době, kdy mu byl rok.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (49): Dcera se odstěhovala do USA. Teď jsem se dozvěděla něco, co mi zlomilo srdce

Bojím se, že přijdeme o dceru i vnuka

Přiletěla s ním na čtyři dny. První šok, který jsem zažila, bylo to, že ho Hanka vůbec neučí češtině. Mluví na něj jen anglicky. Oliver umí pár českých slov, jinak používá anglické výrazy. Jde mi z toho mráz po zádech. Kam dala rozum? Co když se jednoho dne vrátí do Čech a kluk nebude umět česky? Mám o ně strach. Hanka se změnila.

Už to není ta sdílná a vděčná holka. Stala se z ní namyšlená osoba, která ostatními pohrdá. Když jsem něco řekla, zadělala jsem nám na problém. Vnuka nám odepřela na další rok. Oliverovi jsou dnes dva roky a my ho viděli dvakrát. Neumí česky, ale ještě víc mě trápí, že neví, kdo jsme. Pokud to takhle půjde dál, bojím se, že přijdeme o dceru i o vnuka.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Miroslav (58): Jako táta jsem pochybil a dceři hodně ublížil. Teď mi to dává sežrat přes vnučku

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.