Natálie (32): Můj anděl strážný mě ochránil lépe než vlastní otec

Rodiče si nevybíráme. Já bych občas vyměnila svého otce, protože když se napil, byl to někdo zcela jiný.

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (55): Poznala jsem svého anděla strážného. Celý život jsem na něj nevěřila, nakonec mi pomohl v nouzi

Táta alkoholik

Můj táta se ke mně nechoval vždycky dobře. Když jsem byla v pubertě, propadl alkoholu. Na mě i maminku byl velmi zlý. Byly časy, kdy jsme se ho bály. Maminka mu stále dávala šance, protože ho milovala. Já ho skoro odepsala. Pět let jsem trpěla jeho opilecké stavy a neskutečnou zlost.

Jednoho dne opilý naboural. Ledy se hnuly a on se šel léčit. Nebylo to sice zcela dobrovolně, ale dostal od života šanci žít normálně. Léčbu nakonec dokončil celou. Když vyšel ven z léčebny, první kroky vedly ke mně. Sliboval mi, že mi vynahradí roky, které věnoval pití. Mně bylo tehdy dvacet let.

Lidé mají dostávat druhé šance. A i když jsou věci, které mu asi nikdy neodpustím, šanci jsem mu dala. Byl to zase ten skvělý, milující táta, který toužil být lepším člověk. Během deseti let se mu podařilo vytěsnit z mojí hlavy to špatné a nahradit to dobrým.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (27): Nevěřila jsem matce, když mi říkala, že každý z nás má svého anděla strážného. Ten můj mi zachránil život

Osudná nehoda

Kvůli tomu, jaký táta kdysi byl, jsem se upnula ke svému strážnému andělovi. Několikrát mi pomohl v situacích, které bych sama nezvládla. Jakmile jsem byla v nesnázích, stačila hluboká myšlenka směrem k andělovi a ten mi pomohl. Jenže když se táta vyléčil, nějak jsem svého anděla nepotřebovala.

Tím andělem se stal najednou můj táta. Dlouhých deset let jsem byla v jeho společnosti šťastná. Jenže život není jednoduchý. Moje matka zčistajasna požádala o rozvod. Táta z toho byl na dně. Prosila jsem ho, aby se nevzdával a bojoval dál. Neustál to. Znovu sáhnul po alkoholu. Jednou se opil tak moc, že ho to stálo život.

Znovu sednul do auta opilý, ale bylo to naposledy. Způsobil nehodu, při které bohužel zemřel. Sesypala jsem se. Když už se zdálo, že bude všechno v pořádku, přišla taková rána. Když se mi jednoho dne do cesty připletla kočka, která se mě nechtěla vzdát, vzala jsem si ji domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Emma (27): Matka trvala na tom, abych si oblékla její svatební šaty. Díky nim se mi stalo něco zvláštního

Málem jsem udělala stejnou chybu

Sama sobě jsem namluvila, že kočka je určitě převtělený táta. Jen mi nedávalo smysl, proč se mi od té chvíle lepila smůla na paty. Na co jsem v práci sáhla, to jsem pokazila. S přítelem samé hádky. Když mi bylo nejhůř, také jsem sáhla po alkoholu. Ten večer jsem se doma velmi opila.

Nenapadlo mě nic lepšího než si vlézt v takovém stavu do vany. Utápěla jsem se jak fyzicky, tak psychicky v tom, co se stalo. Napadlo mě, že bude možná nejlepší svůj život ukončit. Kočka seděla na polici a jen se na mě dívala. Jako kdyby doufala, že se mi to podaří. Jenže můj strážný anděl to viděl jinak. Zničehonic se spustila pračka. Ledová voda z ní se vypustila do vany.

Tak jsem se lekla, že jsem hlavu vystrčila z plné vany a nadechla se. Profackovala jsem se a uvědomila jsem si, co dělám. Kočku jsem darovala kamarádce, protože jí snad škodit nebude. Pokud to byl skutečně táta, neměl se mnou dobré úmysly. Budu věrná svému andělovi. Tátovi jsem jeho chyby odpustila, ale bude lepší se s jeho odchodem smířit  než ho zde uměle držet.

Mohlo by Vás zajímat:

Tamara (39): Moje matka mluví se svojí sestrou, která už ale nežije. Tvrdí, že za to může písnička z jejich dětství

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.