Nikola si prožila něco, co nepřejeme ani tomu největšímu nepříteli. Zemřel jí přítel. Problém byl v tom, že ji na toto neštěstí upozorňovala její matka. Jak to mohla vědět? To už prozradí Nikola...
Moje matka byla vždycky trochu senzitivní osoba. Byla velmi otevřená nadpřirozeným jevům, až mi s tím někdy lezla na nervy. Nicméně každý jsme nějaký, a tak jsem si na to zvykla.
Divný sen mé matky
Jednou mi matka volala velmi brzy ráno, já měla ještě půlnoc. Vyprávěla mi, jaký měla sen o mém příteli Patrikovi (27), který v tu chvíli koukal velmi naštvaně. Telefon v pět ráno vzbudil i jeho.
Matka byla rozrušená z toho, co se jí zdálo. Ve snu šlo o to, že jel Patrik na nějakou akci, kde se velmi opil, ujel mu autobus tak se rozhodl jít domů pěšky. Když procházel kolem lesa, vyjelo auto ze zatáčky tak rychle, že ho ve své vysoké rychlosti nabralo. Byla to taková rychlost, že ho to posléze z kapoty auta vymrštilo přímo na strom.
Řidič z auta se na místo nehody vrátil a zavolal mu sanitku. Snažil se ho oživovat, ale zdálo se, že marně. Když přijela sanitka, pokoušeli se ho nadále oživovat. Bohužel, nebylo to k ničemu. Prohlásili ho za mrtvého. Přiznám se, že se mi její sen ani trochu nelíbil. Vycházela jsem z toho, že to byl sen. Uklidnila jsem matku, omluvila se Patrikovi a šli jsme ještě spát.
Měla jsem jí věřit
Druhý den mi to matka volala znovu, že sen měl stejný scénář. Prosila mě, abych Patrika v dohledné době nikam nepouštěla, nebo se stane neštěstí. Tím, že byla taková, jaká byla, jsem to nebrala vážně.
Další ráno to bylo stejné. Začínala mi připadat tím snem posedlá. Požádala jsem ji, aby mi to už nevolala. Za týden přišel Patrik s tím, že jede k jednomu kamarádovi pomoci mu vymalovat byt. Měli pracovat přes den a večer měl jet domů. Volal mi, že se zpozdí, že si zajdou na pivo. To byl náš poslední telefonát.
Když byly asi dvě ráno, vzbudila jsem se. Místo v posteli vedle mě bylo prázdné. Hned jsem volala Patrikovi, kde si jako myslí, že je. Byla jsem připravená mu to pěkně osolit. Telefon mi ale nezvedal. Zkoušela jsem to hodinu v kuse, bez úspěchu. Začínala jsem mít divný pocit.
Až k ránu mi zazvonil telefon. Byla to policie, aby mi sdělila, že Patrik zemřel během dopravní nehody. Vyptávala jsem se na podrobnosti. Řekli mi to samé, na co mě matka upozorňovala ze svých snů. Přesně tak se to totiž stalo. Měla jsem matce věřit a poslechnout její intuici. Jsem z toho na dně, nejsem schopna normálně fungovat. Docházím pravidelně do psychologické poradny, ale zatím bez úspěchu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz