Nikola (36): Dlouho jsem se zdráhala jet na chalupu, kde mi zemřela mamka. Byla to chyba

V naší rodině se před lety stala velká tragédie. V chalupě, kde žili moji rodiče, mi zemřela maminka. Její odchod nás velmi zasáhl. Taťka už tam nedokázal zůstat, takže se z ní odstěhoval. Chalupa zůstala v rodině, ale nikdo z nás na ni nejezdil. Až minulý rok jsme se tam s manželem vydali. Nenapadlo mě, že díky tomu ještě uvidím svoji maminku.

Mohlo by Vás zajímat:

Ingrid (18): Během noci na chalupě mě vzbudila rána do hlavy. Pak jsem zažila něco děsivého

Mamka zemřela sama a v bolestech

Maminka sice nebyla stará, ale zato hodně nemocná. Když jí diagnostikovali rakovinu, rozhodla se, že chce dožít právě na chalupě. Táta jí chtěl splnit, co jí na očích viděl, takže se na ni společně přestěhovali. Táta ji přizpůsobil celoročnímu žití. Mamka se zdála být vážně v rámci možností šťastná. Mohla celé dny trávit na terase na čerstvém vzduchu.

Pár let to vypadalo, že nemoc nepostupuje a že bude mamka i přes prognózy lékařů žít o něco déle. Pak ale přišla ta osudná noc, kdy dostala ataku. Ten den se táta zdržel v práci, až se nakonec rozhodl, že tam přespí. Právě tehdy maminka zemřela. Sama, bez rodiny a v bolestech. Když ji táta druhého dne našel, navždy se změnil.

Ta zpráva zarmoutila celou rodinu. Táta se z chalupy odstěhoval. Nedokázal v ní bez maminky být a my to chápali. Myslím, že bych se zachovala stejně. Ode dne, kdy maminka navždy odešla, se změnilo hodně věcí. Nikdo z nás už neměl tu jiskru v očích, velmi nám chyběla. I tak jsme ale museli žít dál.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (38): Díky setkání s mrtvou mámou se mi změnil život. Přišlo to za pět minut dvanáct

Vydala jsem se po letech na chalupu a setkala se s maminkou

Od maminčiny smrti uběhlo pět let a já se rozhodla, že je čas se podívat na chalupu. Manžel Josef jel jako podpora se mnou. Stavení bylo celé zarostlé, uvnitř zatuchlé, ale jinak všechno zůstalo při starém. Celý den jsme chalupu uklízeli, větrali a já vzpomínala. Na to, jak maminka ke konci spala v dolním pokoji a táta hned vedle.

Když měla v noci bolesti, nechtěla ho rušit, proto spali odděleně. Večer jsem si ustlala v jejím pokoji. Manžela jsem požádala, aby spal vedle. Ulehla jsem do postele, zavřela oči a snažila se vzpomínat na ty krásné chvíle, které jsem s mamkou zažila. Usnula jsem poměrně rychle, ale ne na dlouho. Vzbudily mě čísi kroky.

Podlaha zavrzala a já viděla, že se ke mně od dveří někdo blíží. Byla to bílá mlhavá postava. Chtěla jsem křiknout na manžela, který spadl vedle, ale nevydala jsem ze sebe ani hlásku. Postava na mě udělala gesto, které naznačovalo, že se nemusím bát. Když už byla u mé postele, poznala jsem její tvář. Byla to maminka. Usedla ke mně a jen mě hladila po hlavě.

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (38): Maminka mi před smrtí slíbila, že mi pošle děťátko. Já bláhová jí nevěřila

Mamka se přišla naposledy rozloučit

V pokoji se rozhostilo příjemné teplo. Mamka si lehla vedle mě a objala mě, jako když jsem byla malá a bála se tmy. ,,Mám tě moc ráda,“ zaznělo jejím milujícím hlasem. Já se na nic nezmohla. Tekly mi slzy, že jsem zase na pár okamžiků s mamkou. Celou noc jsem spala v jejím objetí.

Ráno po probuzení byla pryč. Já ale cítila útěchu. Před její smrti jsme se nestihly rozloučit. Chtěla to napravit, a tak za mnou přišla. Druhou noc se nic takového neopakovalo. Po příjezdu jsem to vyprávěla taťkovi. Rozhodl se, že i on se vydá na chalupu. Moc touží po tom, aby alespoň na okamžik mohl mamku spatřit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (54): Mrtvá maminka mi pomohla dostat se z obtížné situace. Její hlas mi možná zachránil život

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.