Nora (24): V mém snu se babička snažila někoho vyhrabat z hrobu. Šokovalo mě, když se to samé stalo na strýcově pohřbu

Někdo říká, že sny nám mohou v životě leccos prozradit, pomohou prý také rozluštit nějakou záhadu. Když se mi opakovaně zdál sen o hřbitově, na kterém jsem nikdy nebyla, netušila jsem, jak si to mám vysvětlit. Jak byste chápali, že babička, která stála nad otevřeným hrobem, se snažila vyhrabat nebožtíka?

Mohlo by Vás zajímat:

Miriam (43): Po smrti otce jsme se sestrou měly stejný sen. Prosí nás, abychom se modlily za jeho duši

Každou noc se mi zdál jeden sen

Jsem z obyčejné nevěřící rodiny. U nás doma nikdy nikdo nevěřil například na posmrtný život. A už vůbec ne na duše vracející se z onoho světa. Smrt jsme brali jakou součást života. Co se týče snů, ani na jejich význam jsme nikdy nedbali. Až na babičku. Ta je považovala za něco víc.

Když se mi před časem opakovaně zdál jeden sen, začínala jsem z toho být nervózní. Stála jsem na hřbitově, který jsem neznala. Nad jedním otevřeným hrobem stál hlouček plačících lidí. Poznala jsem mamku a babičku. Další tváře byly rozmazané, ale tuším, že šlo o zbylou část rodiny.

Babička zoufale plakala a snažila se z hrobu někoho vyhrabat. Když už se mi ten sen zdál měsíc v kuse, začala jsem po rodině zjišťovat, zda třeba není někdo nemocný. Všichni se těšili dobrému zdraví. Jediný, na koho jsem zapomněla, byl strýc Otakar. O něm jsem žádné zprávy nezískala.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (23): Navštívila mě tajemná postava. Byl to anděl strážný, nebo duše mé mrtvé sestřičky?

Sen se stal skutečností

A před časem přišla smutná zpráva, že strýc zemřel. Jako rodina jsme se vydali na jeho pohřeb. Když jsme dorazili na hřbitov, cítila jsem se divně. Své pocity jsem přikládala faktu, že jsem na pohřbu a ten zkrátka není veselý. Když byla rakev spuštěna do země, zaslechla jsem povědomý plač.

Byla to babička, která klečela na zemi a zoufale se snažila vyhrabat svého syna z hrobu. Najednou jsem celá zamrzla a dívala se nad hrob. Z něj vycházel mlhavý dým. Měl však velmi zvláštní konzistenci. Byl hustý a točil se v malém víru. Podle všeho jsem byla jediná, kdo to viděl.

Mohlo by Vás zajímat:

Verča (28): Děda tvrdil, že posmrtný život existuje. Dokázal mi to osm let po pohřbu

Už věřím na život po smrti

Když se všichni odebrali pryč, zůstala jsem u hrobu chvíli stát sama. Přesně tohle se mi zdálo. Jak to, že to teď zažívám? Nedokázala jsem to pochopit. Nade mnou se zatáhly mraky. Nebe vypadalo jako otvírající se brána. „Myslím, že už jsi na správném místě, strejdo," pronesla jsem k nebi.

Jak jsem předesílala, nikdy jsem na nic nadpřirozeného nevěřila. Brala jsem to jako něco, co zkrátka nemůže existovat. Po této zkušenosti měním názor. Začínám věřit, že náš život smrtí nekončí. Po smrti fyzického těla naše duše putují dál. Odcházejí do nebe. To, co jsem viděla na pohřbu strýce, je toho jasným důkazem. A co se týče onoho snu, po pohřbu už se mi nezdál.

Chápu to tak, že jsem dostala příležitost vidět budoucnost. Sice přesně nevím, jaký význam to pro mě mělo mít, když jsem s tím nemohla nic udělat, ale jsem za to vděčná. Byla mi pootevřená stránka světa, které jsem roky nevěřila. Až přijde ten správný čas, řeknu babičce, co jsem viděla. Třeba mi dá sama odpověď na otázku, proč se o smrti strýce zdálo zrovna mě.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (31): Kamarádka chtěla zavzpomínat na pubertu, ale noční výlet na hřbitov nebyl dobrý nápad

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.