Oldřich už je unavený z toho, jak jeho žena Marie slibuje v rámci novoročních předsevzetí pokaždé to samé. Přestane kouřit a zhubne. Jeho to akorát stojí peníze, ale výsledek žádný. Letos se od toho Oldřich distancuje a čeká, jak se s tím Marie popere.
Já se divím, že se na to Marie (55) s těmi každoročními novoročními předsevzetími nevykašle. Pokaždé to dopadne stejně, a ještě nás to stojí balík. Loni tvrdila, že už nic takového dělat nebude. A ejhle. Zase slibuje něco, co nesplní. Třeba to máte doma někdo podobně.
Manželka už zase slibuje, že přestane kouřit
,,Přestanu kouřit,“ vykřikla na Silvestra moje žena. ,,Už zase?“ ucedil jsem ironicky. ,,Jaký už zase? Loni jsem to bez cigára vydržela měsíc,“ hájila se. ,,Aha, tak to potom jo,“ pokýval jsem a myslel si svoje. ,,A kdy začneš?“ předstíral jsem zájem. ,,Hned prvního ledna přece,“ dušovala se. ,,Společně s tím zhubnu deset kilo,“ dodala, čímž hodila do placu další věc, kterou nesplní.
,,Deset, jo?“ divil jsem se ironicky. ,,Hele, nech si toho. Jednou se to prostě podaří,“ urazila se. ,,Pamatuješ si, kolik nás loni to tvoje hubnutí stálo? Rovných dvanáct tisíc. Koupila sis nějakou zázračnou dietu v pytlíčkách. Po třech týdnech jsi to vzdala a my to prodávali na internetu pod cenou,“ připomněl jsem jí.
,,Ty jsi bručoun, fakt,“ dělala toho špatného ze mě. ,,Teď je zase nová dieta, účinnější a levnější. Budeš čubrnět,“ dušovala se a dál si psala seznam věcí, které na sobě změní. ,,A rovnou si koupím permanentku do posilovny,“ dodala a bouchla na stvrzení svých slov do stolu.
Vždycky nás její předsevzetí stojí balík peněz
Jenom pro představu. Je to každý rok stejné. Marie se zblázní a vymyslí si na sebe nesmysly, které nikdy nedotáhne do konce. Od té doby, co je v přechodu, přibrala asi šestnáct kilo. Když má ujít 3 km, už funí a nadává. A takový člověk, který v sobě nemá lásku ke sportu, půjde do fitness centra?
K tomu to kouření. Kouří, co se známe, což je bezmála třicet let. Jediná změna, která za tu dobu nastala, je, že místo dvaceti cigaret jich zvládne čtyřicet. Takže to stojí dvakrát tolik než dřív. Loni si koupila náplasti, ale vydržela to s nimi měsíc. V únoru už čadila jednu cigaretu za druhou. Takhle, já kouřím také, ale neplácám aspoň blbosti, že přestanu.
Letos jí nedám ani korunu
Letos ale moje peněženka zůstane zavřená. Roky předtím jsem ji finančně podporoval, nebo se nabídl, že to dostane k narozkám jako dřívější dárek. Ale už to dělat nebudu. Náplasti jsme po čase vyhodili, nebo je manželka rozdala v práci. Ty jsem platil já. Takže letos, pokud má v plánu razantní změny, dobře, ale platí si je sama.
Je pár dní po Novém roce a stejně kouří. Prý musí aspoň jednu po ránu, než se do toho vrhne. ,,Musím se po těch Vánocích srovnat, ale musíš mi věřit a podpořit mě,“ hlásala. ,,Jasně, že tě podpořím. Mám pro tebe hned jednu radu. Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítra. Tak odlož to cigáro,“ zavelel jsem a jen se díval, jak zuří.
Ona si pod tou podporou představuje i to, že já také přestanu kouřit. To se ale sekla. Já kouřím, co mi hlava pamatuje, a kvůli jejímu rozmaru s tím nehodlám přestat. Vedu si už několik let evidenci, kolik nás ta předsevzetí stojí. Uvidíme, jestli letos Marie překoná zatím tu nejvyšší částku. Jsem na ni vážně zvědavý.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.